Zatímco německá a česká média se soustředila o letošních svatodušních svátcích (10. a 11. května) ve svém zpravodajství o vyhnancích na 59. sudetoněmecké dny, na kterých Petr Uhl dostal Karlovu cenu, pronesla bavorská vicepremiérka Christa Stewensová (CSU) v Berlíně pozoruhodnou řeč. Podle švýcarské televize (SF) si ji vyslechly také asi dva tucty neonacistů.
Stewensová své vystoupení na srazu vyhnanců z Východního Pruska (Landsmanschaft Ostpreußen) v prostorách Berlínského veletrhu poněkud „historicky zkrátila".
Vynechala zkrátka to, co vyhnání (vysídlení, odsunu, útěku) předcházelo.
Informace o projevu bavorské ministryně sociálních věcí se dostaly na veřejnost až se zpožděním, protože německá média ho prakticky nezaznamenala. Novináři se už tradičně soustředili spíše na souběžně pořádané sudetoněmecké dny v Norimberku.
V Berlíně, kde Stewensová hovořila k asi tisícovce účastníků východopruského srazu, měl být jediný televizní štáb. Nadto ze Švýcarska (Schweizer Fernsehen, SF).
Přítomný švýcarský korespondent, který zápis z vystoupení ministryně poskytl německému deníku taz, zaznamenal na kameru pozoruhodné výroky: „Vyhnání Němců před šedesáti lety bylo největší etnickou čistkou, k níž kdy v Evropě došlo," uvedla Stewensová za potlesku vyhnanců.
„A tady čas žádné rány nehojí." Od roku 1944 byly ze svých domovů vyhnány miliony Němců, nejméně 600 tisíc zemřelo.
Podle manuskriptu Stewensové vystoupení však ministryně ani slovem nezmínila činy spáchané Němci za války. Podle historika Jana Musekampa, specialisty na migraci z Evropské univerzity Viadrina, kterého oslovil taz, je neobvyklé, když se bez souvislostí hovoří jako o Němcích jako o obětech.
„Všemu něco předchází," připomněl.
Pro některé účastníky letničního setkání Východoprusů v Berlíně mohlo být historicky zúžené vystoupení Stewensové zadostiučiněním. Podle švýcarského korespondenta seděly v hale asi dva tucty mladých neonacistů.
Byli snadno k rozeznání už vnějším vzhledem včetně sestřihu kštice. I manažer Landsmanšaftu Ostpreußen Sebastian Husen, potvrdil, že „několik málo" přítomných mělo „velmi, velmi pravicové vystupování".
Nepatřili prý ale ke krajanskému sdružení. „Nemáme takové mladíky," tvrdí Husen.
Fakt nicméně je, že východopruský landsmanšaft měl vždy problémy s revanšisty. Sdružení se roku 2000 rozloučilo s Mladým landsmanšaftem Východního Pruska; dnes se nazývá Junge Landsmannschaft Ostdeutschland a zmiňuje ho loňská zpráva Spolkového úřadu na ochranu ústavy).
Bavorská ministryně si prý žádných pravicových radikálů při svém vystoupení nevšimla. Na dotaz taz uvedla, že zaznamenala pouze nezvyklý výkřik: „Chceme zpět náš majetek!"
Informaci o berlínském srazu ve zpravodajství švýcarské televize SF 1 kritizuje na svých internetových stránkách Svaz mladého Východního Pruska (Der Bund Junges Ostpreußen). Záběry na osoby s krátkými sestřihy podle nich staví jejich činnost na roveň s idejemi skinheadů.
Vystoupení Stewensové v Berlíně nebylo ničím neobvyklým. Svobodný stát Bavorsko, který zastupovala, je patronem Východoprusů už od roku 1978. Den předtím, 10.května, hovořila ministryně v Norimberku na zahájení 59. sudetoněmeckých dnů, na nichž český publicista a aktivista v oblasti lidských práv a práv menšin Petr Uhl dostal od vyhnanců jejich Evropskou cenu Karla IV.. Stewensová seděla jen ob židli vedle Uhla.
Ani v Norimberku nebyl zájem elektronických médií o zahájení letošních sudetoněmeckých dnů velký, v sále byly dva televizní štáby, z nich jeden z bavorské veřejnoprávní televize (BR).
Zájem německých novinářů se při pravidelném letničním setkání vyhnanců v Bavorech soustředí až na neděli, kdy před tisícihlavým shromážděním vystupuje zemský premiér.
Mnoha Čechům utkvěl ze sudetského pódia v paměti především bývalý bavorský předseda vlády Edmund Stoiber. Jeho pravidelné apely směrem ku Praze a kritika takzvaných Benešových dekretů hladily vyhnaneckou duši. Stoiber kdysi kategoricky odmítl navštívit oficiálně Českou republiku bez delegace sudetských Němců. Slovo dodržel.
Členka bavorské vlády na letošním sudetoněmeckého srazu uvedla, že Mnichov přebírá patronství nad nadací Centra proti vyháněním, jehož vznik iniciovala Erika Steinbachová. „Naše prostředky jsou připraveny pro ústřední projekty nadace," řekla Stewensová.
Největším plánem pro bavorskou vládu stran sudetských Němců je podle ministryně zřízení Sudetoněmeckého muzea v Mnichově. Tento projekt jsem odstartovala před rokem, připomněla Stewensová. Zemská vláda nyní přezkoumává koncepci projektu.
Zdůraznila, že sudetští Němci mají nadále její plnou podporu. „Nezměněně platí: S Bavorskem jsou Sudetští Němci silní."
Foto: Petr Podaný, plakát Landsmannschaft Ostpreußen
