Belgie se znovu ocitla ve vážné politické krizi. Po odchodu vlámských liberálů z vládní koalice podal premiér Leterme do rukou krále demisi. Albert II. si ale na její přijetí či nepřijetí vzal nějaký čas. Kabinet je ochromen kvůli sporům o reformu volebních obvodů.
Budoucnost vládní koalice složené z pěti stran je tak zatím ve hvězdách. Země se přitom už v červenci ujme předsednické role v Evropské unii.
Současně se dá očekávat, že v Belgii se opět rozhoří už tradiční debaty o rozdělení země mezi hlavními jazykovými komunitami - Vlámy a Valony. Bez podpory liberální Open VLD má vláda Yvese Leterma v parlamentu jen těsnou většinu 76 z celkem 150 poslaneckých křesel.
Důvodem odchodu vlámského liberálního seskupení Open VLD, který kolaps kabinetu vyvolal, byl nedostatečný pokrok při řešení velmi citlivé otázky ústavní reformy země. Sporů mezi společenstvími je ale víc.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Spory obou hlavních komunit zemi sužují dlouhodobě.
Klíčovou roli hrály i ve volbách v roce 2007 a následném velmi složitém sestavování vlády, která sice po více než roce vznikla, avšak je velmi křehká a několikrát se změnila.
Kabinet v současné podobě fungoval zhruba půl roku, neboť Leterme vystřídal koncem roku Hermana Van Rompuye, kterého si EU vybrala na post svého prezidenta.
Hádky o vlámské území kolem Bruselu
Hlavní spor vedoucí k nové krizi se týká práv frankofonní populace na vlámských předměstích Bruselu. Tato oblast, označovaná jako BHV (Bruxelles-Hal-Vilvorde), je jádrem sporů řadu let. Složená je jak z frankofonních, tak z vlámských komunit. Vlámové chtějí tento sporný region rozdělit. Okolí Bruselu patří do Flander.
Problém je s tím, co by bylo s Valony, jejichž komunity by připadly Vlámsku. Jde třeba o to, zda by mohli frankofonní voliči hlasovat i pro valonské politiky. Voliči ve Vlámsku si totiž mohou vybírat pouze z vlámských politiků.
Řešení těchto složitých záležitostí bylo v posledních dnech předmětem intenzivních jednání pěti stran vládní koalice. Tu tvoří dvě vlámská a tři frankofonní seskupení. Zmiňovanou stranu vedenou Alexanderem De Crooem ale jednání neuspokojilo. Řešení chtěl do dnešního čtvrtka. Letermovy křesťanští demokraté (CD&V) chtěli naopak dále jednat. Spory o bruselská předměstí otravují politické klima v Belgii už déle.
Odminovač neuspěl
Bývalý belgický premiér Jean-Luc Dehaene, který má doma přezdívku "odminovač", ještě přišel včera s řadou návrhů na řešení problému. Vlámští liberálové je ale odmítli.
Demise vlády se dala očekávat. "Tik tak, tik tak, tik tak... Bum?" nebo "Válka nervů" hlásaly už ráno ještě před vyhrocením krize titulky listu Le Soir, podle něhož by se volby mohly uskutečnit koncem května.
Problém kolem BHV není ani zdaleka ojedinělý. Nedávno se třeba rozhořel skandál kvůli tomu, že někteří vlámští starostové se údajně dohodli s realitními firmami, že ty budou nemovitosti prodávat přednostně Vlámům.
Předtím zase vlámský ministr vnitra Geert Bourgeois řekl, že skupina jiných starostů z periferie Bruselu, kteří odmítli poslat frankofonním valonským občanům svých okrsků volební lístky pouze ve vlámštině, už nikdy nebude jmenována do funkce.
Prominentní frankofonní socialistka Laurette Onkelinxová dnes ráno na Open VLD apelovala, aby vládu neopouštěli: "Z lodi, která ještě nedoplula do přístavu, se nevystupuje." Rozpad vlády a nové volby by v současné hospodářské krizi a před předsednictvím Belgie Evropské unii, které začíná v červenci, by bylo "dramatické", varoval premiér Wilfried Martens.
Foto: Wikipedia, archiv EK a Profimedia
