Mírný poprask na italské politické scéně dnes vzbudily informace tamních médií o výrocích Silvia Berlusconiho při pondělní návštěvě Běloruska. Italský premiér dle nich uvedl, že láska běloruského lidu k prezidentovi Alexandru Lukašenkovi se projevuje v průzkumech veřejného mínění.
Svědčí o tom i výsledky voleb, dodal Berlusconi na Lukašenkovu adresu.
Berlusconiho jednodenní návštěva v Minsku prolomila dlouhodobou izolaci Běloruska od Západu. Návštěvník z Říma byl prvním západním šéfem vlády, který do Běloruska zavítal za uplynulých 15 let. O lidských právech se nehovořilo, oba státníci se vyslovili hlavně pro posílení vztahů v hospodářské oblasti.
Krátce před příjezdem šéfa italského kabinetu schválil běloruský parlament liberalizaci přísného volebního zákona.
Vztahy mezi bývalou sovětskou republikou a západními zeměmi výrazně ochladly v polovině 90. let, kdy Evropa i USA často kritizovaly porušování lidských práv a demokratických norem v Bělorusku. USA rádi označují Lukašenka, jenž se ujal moci roku 1994, za posledního diktátora Evropy.
Zatím poslední volby v Bělorusku, prezidentské v roce 2006 a parlamentní v roce 2008, kdy se do zákonodárného sboru nedostal ani jeden člen opozice, označila OBSE i Spojené státy za nedemokratické.
EU v reakci na volby uvalila na Bělorusko sankce, patřil do nich i zákaz vydávání víz Lukašenkovi a desítkám dalších běloruských činitelů. Platnost zákazu byla loni pozastavena jako výraz podpory reforem.
Lukašenko předal Berlusconimu podle italského tisku archivní materiály, včetně dokumentů KGB, o osudech italských občanů, kteří byli za druhé světové války v německých zajateckých táborech. A sice proto, že odmítli bojovat na straně fašistického Německa na území Běloruska.
Kromě toho dostala italská strana archivní dokumenty týkající se etnických Italů, kteří byli ve 30. letech pronásledováni na území Sovětského svazu. Berlusconi k tomuto nečekanému daru řekl, že je hluboce dojat.
Foto: běloruská vláda a ČTK/AP
