Očima The Economist
Bolševiky vystřídali korupčníci. Ohrožená svoboda

Namísto komunismu se metlou východní Evropy stala korupce. Ve svém posledním čísle to napsal britský týdeník The Economist, který ve svém článku nazvaném Od bolševismu k úplatkům používá hlavně příklady z Lotyšska a České republiky. Podle prestižního týdeníku velká část východní Evropy riskuje, že ohrozí svobodu, kterou získala teprve před 20 lety.

The Economist píše o "rostoucí vlně skandálů v bývalé komunistické Evropě a o problémech, ba nebezpečí, kterým čelí ti, kdo se jí snaží postavit". Připomíná případ nejznámější lotyšského bojovnice s korupcí Juty Strikeové, která kvůli obavám o svou bezpečnost musela opustit zemi.

"Českou vládou otřásá korupční skandál, který spojuje jednu politickou stranu s bezpečnostní agenturou. V Bulharsku se zdá, že jsou politici bezmocní proti bezostyšným pokusům zmanipulovat zakázku týkající se jaderné elektrárny. Snahy reformovat justiční systém v Rumunsku a na Slovensku se zastavily," uvádí týdeník.

Připomíná, že "čeští aktivisté ze skupin jako Defenestrace a Vyměňte politiky při loňských volbách škodolibě vyhodili velkou část staré gardy ... Ale nová vláda se začala hádat a ukázalo se, že je zavázána obchodním zájmům a nepodařilo se jí splnit sliby o potírání korupce," zdůrazňuje The Economist.

Přiznává, že "korupce se těžko měří a je v každé zemi jiná ... Estonsko je čistší než některé západoevropské země a jen málo východoevropských zemí má horší pověst než Řecko. Ale je pozoruhodné, že i zkušení bojovníci proti korupci jsou deprimovaní," uvádí týdeník.

Podle něj jsou příčiny různé. "Kvůli finanční krizi jsou lidé náchylnější k nejrůznějším zkratkám. Lidé upozorňující na korupci jsou špatně chráněni. Firmy, které nejsou ochotny platit úplatky, prohrávají s konkurenty, kteří to dělají - s Rusy a čím dál víc s Číňany. Firmy se obávají, že když se korupci postaví, přijde odplata: byrokratické pronásledování, svévolné daňové požadavky nebo prohry při státních zakázkách.

Vliv Evropské unie slábne, jakmile do ní země vstoupí. Ve skutečnosti se miliardy eur proudících z Bruselu na modernizaci infrastruktury a veřejných služeb často stávají zdrojem korupce. Firmy, politici a byrokrati se spojují, aby zmanipulovali zakázky - obvykle beztrestně, protože právní dohled je slabý a voliči se zdají apatičtí a cyničtí," napsal The Economist.

Podle něj také média spíše obecně štěkají, ale málo koušou. Dodává, že reklamní kampaně na kontrakty EU dávají velkou moc politikům a státním úředníkům, kteří chtějí odměnit pro ně příznivé zpravodajství. V Litvě je tak prý největším inzerentem ministerstvo zemědělství, které je jen zřídka terčem kritického zkoumání.

Jediný investigativní program české veřejnoprávní televize se dostal pod tlak poté, co zkoumal některé ohromující právní manévry kolem toho, jak vláda diskriminovala zahraniční společnost obchodující s krevní plazmou, dodal The Economist.

Podle něj je řešení jen málo. "Voliči touží po vládě pevné ruky, možná nějakého špiona. Ale Rusko ukazuje, že lék může být horší než nemoc... Jen 20 let poté, co východní Evropa získala svobodu, její velká část riskuje, že ji ohrozí," uzavřel britský týdeník.