Volby
Brazílie volí nového prezidenta, šanci má i "místní Trump"

Po pětadvaceti letech vlád levicových či středolevých prezidentů má v Brazílii nyní šanci stát se novou hlavou státu krajně pravicový kandidát. Jair Bolsonaro, přezdívaný pro své radikální postoje brazilský Trump, je favoritem nedělního prvního kola voleb. V něm ale podle průzkumů nezíská přes 50 procent hlasů a o nejvyšší úřad v této největší latinskoamerické zemi se koncem měsíce nejspíš utká s levicovým politikem Fernandem Haddadem.

Brazilci v neděli volí prezidenta, viceprezidenta, dvě třetiny senátorů, všech 513 poslanců, 27 guvernérů a členy regionálních parlamentů všech 27 států brazilské federace.

O úřad prezidenta se uchází 13 kandidátů, z toho dvě ženy, šanci postoupit do druhého kola ale mají pouze dva muži. Třiašedesátiletý Bolsonaro, jemuž průzkumy nyní dávají 30 až 35 procent, a pětapadesátiletý Haddad, jemuž by podle průzkumů dalo hlas 21 až 25 procent voličů. Daleko za nimi je kandidát levého středu Ciro Gomes (asi 11 procent) a sociální demokrat Geraldo Alckmin (asi osm procent). Haddad přitom vede kampaň jako kandidát na prezidenta až od 11. září, kdy nahradil uvězněného exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva.

Ve druhém kole by podle dosavadních průzkumů měly být šance Bolsonara a Haddada vyrovnané. Situace se ale může do 28. října změnit. Například jen za posledních několik dní výrazně vzrostly preference Bolsonara, ač ještě minulý týden proti němu demonstrovaly v ulicích řady měst tisíce lidí.

Bolsonaro proslul řadou kritických výroků vůči ženám či homosexuálům. Za urážku kolegyně z federálního parlamentu, jehož členem je od roku 1991, dostal i pokutu. Letos čelil také obvinění z rasismu kvůli výrokům na adresu domorodých obyvatel. Ty byly asi i důvodem, proč ho před měsícem na volebním mítinku pobodal jeho odpůrce. Bolsonaro skončil vážně zraněn v nemocnici, kampaň ale vedl dál přes sociální sítě. Před týdnem byl propuštěn do domácího léčení.

Někteří mají také obavy z Bolsonarovy autoritářské vlády. Politik se totiž v minulosti pochvalně vyjadřoval o diktatuře z let 1964 až 1985 a za viceprezidenta si vybral penzionovaného generála Antonia Hamiltona Mouraa. Ten loni prohlásil, že armáda má hájit pořádek i vojenskou intervencí, pokud soudní moc "není schopna uzdravit politiku v zemi".

Brazílie se v posledních letech potýká s vysokou kriminalitou a rozsáhlou korupcí, kvůli níž skončil letos ve vězení i někdejší prezident Luiz Inácio Lula da Silva (v úřadu 2003-2010). V kauze masivního korupčního skandálu kolem státní energetické společnosti Petrobras a soukromého konglomerátu Odebrecht byl obviněn i současný prezident Michel Temer, jehož ale poslanci ke stíhání nevydali.

Kromě korupce a vysoké kriminality bude muset nový prezident řešit i venezuelskou migrační krizi, se kterou se potýká řada zemí regionu. Do Brazílie sice zatím dorazil jen zlomek Venezuelanů (asi 50 000), kteří prchají před ekonomickou krizí a autoritářskou vládou, ale v posledních týdnech jejich počty výrazně rostou.

Voliči se budou v neděli zřejmě rozhodovat i podle toho, co kandidáti slibují pro zlepšení stavu brazilské ekonomiky. Ta dříve zažívala obrovský boom a před deseti lety byla jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Posléze se ale hospodářský růst v Brazílii zejména vlivem poklesu cen komodit a slabé globální ekonomiky zpomalil a v letech 2013 a 2014 klesl její HDP asi o 3,5 procenta. Loni začala ekonomika opět pomalu růst, k čemuž přispěly reformy Temerovy vlády.