Odchod Britů z EU
Brexit zaplatí Němci. Jsou s tím smíření

Po vystoupení Velké Británie z EU bude Německo platit do unijního rozpočtu o 3,5 miliardy eur ročně navíc. A Němci jsou s tím údajně smíření.

S odhadem zvýšeného německého příspěvku přišel včera v deníku Bild německý eurokomisař Günther Oettinger. Podle komisaře musejí Němci po takzvaném brexitu počítat s tím, že se jejich každoroční příspěvek do společné evropské kasy zvýší o minimálně o čtvrtinu. Už dnes je přitom Německo zdaleka největším čistým plátcem do rozpočtu EU, ročně zaplatí o 12,9 miliardy eur (327 miliard korun) ví, než z unie naopak dostane. Po odchodu Británie by se tato částka měla podle Oettingera zvýšit ještě o tři až 3,5 miliardy eur (89 miliard Kč).

Důvodem je výpadek britského čistého příspěvku, který také patřil k nejvyšším v EU. Podle Oettingera by brexit se všemi přímými i nepřímými důsledky měl "ochudit" evropskou kasu o 12 až 14 miliard eur, které je buď nutné ušetřit, nebo něčím nahradit. A to za předpokladu, že se zároveň zvýší výdaje na obranu vnějších hranic unie nebo na boj proti terorismu.

Oetinger tvrdí, že vedle zvýšení příspěvku Německa a dalších nejbohatších států EU se bude muset i výrazně šetřit. "Výpadek vyvolaný brexitem budeme muset zhruba z poloviny vyrovnat krácením rozpočtu," uvedl eurokomisař.

I tak ale ponesou většinu nákladů na finanční důsledky brexitu pro unii právě Němci. A ti s tím počítají. V připravované koaliční smlouvě mezi sociálními demokraty a konzervativní unií CDU/CSU je věta: "Jsme připraveni na zvýšení příspěvku do rozpočtu EU."

Jak ale upozorňuje řada německých komentátorů, zdaleka ne všechny evropské státy chtějí být podobně velkorysé jako Německo. Zejména v Rakousku, Nizozemsku, Dánsku nebo Švédsku roste odpor proti tomu, aby se náklady na dopady brexitu promítly automaticky do zvýšení příspěvků takzvaných čistých plátců v EU. A naopak čistí příjemci, mezi které patří i Česká republika, by mohli i nadále počítat s velkorysou unijní podporou.

"I naše vláda bude muset najít odpověď na zcela legitimní otázku: proč by měli čistí přispěvatelé i nadále tak silně podporovat zemi, jako je Polsko, největšího příjemce peněz z rozpočtu EU? A to v době, kdy národněkonzervativní kabinet ve Varšavě ohrožuje právní stát a odmítá přijímat uprchlíky?" píše deník Süddeutsche Zeitung.

Očekávaný finanční dopad brexitu na čisté přispěvatele EU vyvolává podobnou diskusi v řadě západních zemí. Například podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze musejí východoevropské státy, včetně Česka, počítat s tím, že po odchodu Británie nebudou dostávat z unijního rozpočtu tolik peněz jako doposud.

Francouzský prezident Macron se zase zamýšlí nad tím, proč by měla Francie podporovat dalšího čistého příjemce, tedy Maďarsko, když Maďaři zároveň populisticky zavádějí daňové úlevy. Jinými slovy: francouzští daňoví poplatníci podle Macrona přispívají Maďarům na to, aby oni tak vysoké daně platit nemuseli.

Debata o krácení unijních příspěvků kvůli brexitu se však netýká jen čistých příjemců z rozpočtu EU, ale také samotné Francie. Německý eurokomisař Oettinger totiž zároveň prohlásil, že by měla unie přednostně podporovat programy se skutečně celoevropským přesahem. Zvýšit by se tak měla například podpora vědy, výzkumu a studentského programu Erasmus, naopak krátit by se měly dotace do zemědělství a strukturálních fondů.