Povinností Slovenska je udělat vše pro to, aby si uchránilo svou svobodu. Po jednání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem to řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Rakousku poděkovala, že přispělo k pádu železné opony a k návratu demokracie do střední a východní Evropy, informovala slovenská tisková agentura TASR. Van der Bellen označil Čaputovou za spojenkyni v boji proti klimatickým změnám a za přesvědčenou Evropanku. "Velké znepokojení" dal ale podle agentury APA najevo kvůli jaderné elektrárně Mochovce.
"Děkujeme za otevření hranic našim občanům, které rovněž přispělo k pádu železné opony a návratu svobody a demokracie do naší části Evropy. Chci vás ujistit, že Slovensko nezapomíná a nesmírně si vašeho tehdejšího rozhodnutí váží," uvedla prezidentka s odkazem na události roku 1989. Dodala, že povinností Slovenska je udělat vše pro to, aby si svou svobodu uchránilo.
S prezidentem Van der Bellenem se Čaputová shodla, že vztahy obou zemí jsou na nejlepší úrovni v dějinách. Podle slovenské prezidentky země nespojuje jen společná hranice, ale mnoho společných projektů v infrastruktuře, kultuře, vzdělávání či intenzivní hospodářská spolupráce.
Tu ocenil i rakouský prezident. Vyzdvihl mimo jiné práci slovenských zdravotních sester a opatrovatelek v rakouských rodinách. Na facebooku Čaputovou označil za "spojenkyni v boji proti hrozící klimatické katastrofě a přesvědčenou Evropanku".
Slovensko a Rakousko se podle Van der Bellena nicméně neshodují v názoru na jadernou energetiku. "Velké znepokojení" vyjádřil prezident kvůli dostavbě jaderné elektrárny Mochovce. Slovensko však Rakousku slíbilo "plnou transparentnost a informace" a tento slib podle něj také plní.
Jaderná elektrárna Mochovce leží poblíž Nitry, asi 100 kilometrů východně od rakouské hranice. Stavět se začala v roce 1982. Plánovány byly čtyři bloky, ale na konci 90. let byly do provozu uvedeny jen první dva. Spuštění třetího a čtvrtého bloku se původně chystalo na roky 2012 a 2013, ale opakovaně bylo odkládáno. Třetí blok by mohl být nakonec spuštěn koncem tohoto roku a čtvrtý v roce 2020. Jejich dostavba je proti původním plánům značně dražší.
Dalším sporným bodem v rakousko-slovenských vztazích je takzvaná indexace přídavků na děti, na základě které cizinci ze zemí EU pracující v Rakousku dostanou méně peněz na děti žijící ve vlasti. Van der Bellen nicméně upozornil, že řešení tohoto sporu je nutné nalézt na úrovni Evropské unie.
Slovenská prezidentka, která z Bratislavy do Vídně přijela vlakem, uvedla, že se se svým rakouským protějškem chce zasadit i o další rozvoj spolupráce obou zemí při ochraně životního prostředí. Rakouského kolegu dnes pozvala na návštěvu Bratislavy.
Čaputová má na programu ještě setkání s kancléřkou Brigitte Bierleinovou a večer se vrací na Slovensko.
