Zvolení náčelníka českého generálního štábu Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO může být v praxi pro postkomunistické státy střední Evropy důležitější než nástup bývalého polského premiéra Donalda Tuska do funkce příštího předsedy Evropské rady, napsal slovenský list Sme. Pavlova nominace podle deníku také potvrzuje snahu aliance o změnu svého směřování.
Za oběma nominacemi stojí podle listu přinejmenším výrazný posun ve vnímaní Ruska ze strany Západu a také růst významu východoevropských členů NATO a EU. "Zatímco za Tuskovým povýšením do funkce, která je ve skutečnosti spíše bezvýznamná, nebo si ještě jen hledá svůj obsah, může být pokrytecká snaha některých evropských politiků, aby ten posun nebyl až tak zásadní, Pavlovo jmenování ukazuje snahu aliance připravit se na (staro)nové podmínky," míní deník.
Pavel je pro alianci podle listu důležitý nejen tím, že zná ruské vojenské, a nejen vojenské myšlení lépe než jeho západní kolegové, a navíc ho zná z bezprostřední zkušenosti. "Jeho vojenské studium a služební začátky sahají před rok 1989, nic ale nenaznačuje, že se s sebou - jako mnozí naši politici, vojáci i diplomaté - vleče mentální balast služby diktatuře," míní deník, který Pavla zároveň přiřadil k velitelům, již mají reálné vojenské zkušenosti a úspěchy.
"V případě Pavlova zvolení jde i o to, že si aliance opět uvědomila, že je vojenskou organizací a její úlohou je obrana před případným nepřítelem, a nikoli politické a kulturní mise," poznamenal list.
Připomněl, že Česko je jednou mála evropských zemí, které se do misí na východě nezapojovaly jen logistickými službami nebo výcvikem iráckých a afghánských jednotek.
České speciální jednotky, kterým Pavel jistou době velel, byly podle deníku v Afghánistánu u nejtvrdších bojů.
