Patnáctiletá Islanďanka se soudí s islandským státem o právo užívat legálně jméno, které dostala od matky: zní Blaer, což v islandštině znamená vánek. Problém je, že Blaer není na vládním seznamu schválených ženských jmen. Případ vzdáleně připomíná kauzu českých rodičů, kteří svou holčičku s odkazem na okolnosti porodu pojmenovali Půlnoční bouře.
Björk Eidsdóttir, dívčina matka, tvrdí, že netušila, že zvolené jméno na seznamu není. Dozvěděla se o tom až od kněze, který její dceru pokřtil. Později jí totiž oznámil, že jednal chybně. Paní Eidsdóttir prý nicméně věděla, že jméno Blaer bylo v roce 1973 povoleno, nyní ale komise žádost zamítla a vysvětlila to tím, že jde o slovo mužského rodu - navzdory tomu, že stejně se jmenovala ženská postava v jednom z románů islandského nositele Nobelovy ceny za literaturu Halldóra Laxnesse.
Island reguluje podobně jako jiné evropské země pojmenování dětí. Oficiální seznam jmen čítá 1853 dívčích a 1712 mužských variant; všechna vyhovují gramatice a výslovnosti severogermánského jazyka a také podle úřadů chrání děti před zesměšňováním. Rodiče, kteří si v soupisu nevyberou, se musejí obrátit s žádostí na zvláštní komisi.
Dívka jako provizorium
Blaer je kvůli sporu na všech úředních dokumentech označována jako Stúlka Bjarkardóttir - "stúlka" v islandštině znamená dívka. Tento prozatímní stav vede ke komplikacím, které se táhnou již roky. Blaer totiž musí svůj případ vysvětlovat při jakékoli komunikaci s úřady a jinými institucemi - kupříkladu v bance nebo při podávání žádosti o pas.
Její matka doufá, že soud se přikloní na jejich stranu. Verdikt se očekává 25. ledna. Je to poprvé, co někdo soudně napadl rozhodnutí komise, která netradiční jména na Islandu schvaluje. V českém "případu Půlnoční bouře" rodiče ve sporu nakonec ustoupili a dceru pojmenovali Eliška Gaja.
Zapovězené "c"
Ačkoli rodiče při povolování neislandských jmen dosáhli dílčích úspěchů, příkladem je potomek nazvaný po králi rokenrolu Elvisovi, úřady nekompromisně zamítají jména jako Carolina, Cesil nebo Christa. Důvod je totiž písmeno C, které islandská abeceda postrádá. Komise také schvaluje případnou změnu jména v dospělosti, v minulosti odmítla například návrhy na druhé jméno Zeppelin nebo X.
Udělování jmen je v ostrovním státě v severním Altantiku nejen od českých poměrů značně odlišné. Druhá část jména je takzvaným patronymem, kterým potomek přebírá osobní (křestní) jméno otce s přídavkem odlišující koncovky v závislosti na tom, zda jde o dceru (dóttir), nebo syna (son).
Mezi zajímavosti patří to, že islandský telefonní seznam je řazen podle křestních jmen, neboť v zemi se zásadně tyká. Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson je proto zcela běžně oslovován jen jako Ólafur. Z jeho patronyma vyplývá, že je synem Grímara.
