U Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu dnes začal proces, v němž se Chorvatsko a Srbsko vzájemně obviňují z genocidy během válečného konfliktu v letech 1991-1995. Jednání má trvat měsíc. Řada právních expertů na obou stranách pochybuje, že obžaloby uspějí. Chorvatsko podalo žalobu u hlavního soudního orgánu Organizace spojených národů v roce 1999 původně proti tehdejší srbsko-černohorské Jugoslávii.
Po jejím rozpadu v roce 2006 zůstalo žalovaným jako nástupnický stát Srbsko.
Záhřeb činí Bělehrad odpovědným za etnické čistky, které spáchaly jím kontrolované síly na chorvatském obyvatelstvu v době konfliktu.
Odhady lidských obětí se pohybují od 10 tisíc do 20 tisíc. Záhřeb se domáhá potrestání všech viníků, odškodnění za materiální škody a informací o zhruba tisíci stále pohřešovaných osob.
Bělehrad protižalobu předložil soudnímu dvoru v Haagu počátkem roku 2010. V ní Chorvatsko obvinil, že se genocidy dopustilo během ofenzivy Bouře provedené v samém závěru války.
Chorvatské jednotky podle žalobců zabíjely a vyháněly Srby žijící v oblasti chorvatské Krajiny a na dalších místech a ničily jejich majetek, aby se nemohli vrátit. Některé srbské odhady uvádějí, že během konfliktu v Chorvatsku zahynulo na 7000 chorvatských Srbů a domovy jich muselo opustit na 400 tisíc.
Srbsko se rovněž domáhá potrestání viníků, odškodnění postižených a informací o nezvěstných.
Přelíčení zahájila chorvatská strana promítnutím záběrů zničeného východochorvatského města Vukovar, které po obléhání a dělostřeleckém ostřelování dobyly v roce 1991 srbské síly. O život přitom přišly stovky lidí.
Šlo o jednu z krvavých epizod válečného konfliktu, který propukl v roce 1991 po jednostranném odtržení Chorvatska od jugoslávské federace. Otázkou je, zda zástupci Záhřebu přesvědčí soudní senát, že zločiny dosáhly rozměrů genocidy.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který rovněž sídlí v Haagu, již srbské představitele za zločiny v Chorvatsku, včetně Vukovaru, soudil. Nikdy však ukrutnosti na chorvatském území za genocidu neoznačil.
"Ukážeme vám, že zločiny, které byly spáchány během tažení proti Chorvatsku, nabyly rozsahu genocidy," ujišťovala nicméně soudce zástupkyně Záhřebu Vesna Crničová-Grotičová.
Na předložení svých důkazů a vyslechnutí svědků a expertů má chorvatská strana celý tento týden. Následných pět dnů je vyčleněno pro srbskou stranu. Další dva týdny soudci vyslechnou stanoviska stran k žalobám.
Právní experti v obou zemích pochybují, že by žaloby měly úspěch. Například Veljko Miliević ze Záhřebu podle Deutsche Welle poukázal na to, že podobnou žalobu Bosny a Hercegoviny podanou proti Srbsku kvůli povraždění až 8000 muslimských mužů ve Srebrenici ICJ zamítl v roce 2007.
Soud ovšem tehdy konstatoval, že porušením úmluvy o genocidě bylo nezabránění tomuto masakru.
Na druhé straně bývalý srbský ministr vnitra Božo Prelević poukázal na to, že etnických čistek se dopouštěly obě strany. Navíc etnické čistky podle jeho názoru nenaplňují skutkovou podstatu genocidy, proto strany nemohou uspět.
