S příchodem zimy přemísťují Sámové, původní obyvatelé severu Skandinávie, tisíce sobů ze zasněžených hor na planiny. Tuto staletou tradici však dnes ohrožuje moderní svět. Pro Sámy z Jaahkaagassky je důlní průmysl v regionu Damoklovým mečem. Avšak tato malá komunita, jejíž členové jsou jedněmi z mála původních obyvatel Evropy, hájí své zájmy.
Stovka obyvatel z Jaahkaagassky, ležící nedaleko subarktického města Jokkmokk, se bojí, co se stane, až bude důl na železnou rudu Kallak otevřen. "Nebudeme pak mít žádnou možnost, jak se dále starat o naše stáda sobů," říká mluvčí sámské komunity v Jaahkaagassce Niklas Spik. "Soby pak nebude možné volně přemísťovat," dodává.
Na území rozkládajícím se od Norska přes Švédsko až do Finska a Ruska žije kolem 100 tisíc Sámů (nekorektně Laponců). Napětí mezi ekonomikou 21. století a těmito obyvateli není žádnou vzácností, ale zřídka nabývá tak dramatického rozsahu.
Proti plánům na výstavbu dolu protestovali Sámové a ochránci životního prostředí celý loňský rok. Například sedmadvacetiletá Malin Norrbyová dostala pokutu 223 eur (asi 6100 korun) za to, že loni v červenci s dalšími aktivisty blokovala přístup do dolu.
"Šla jsem do Jokkmokku, abych protestovala proti otevření dolu a proti využívání zdrojů, které nelze obnovit," říká.
Norrbyová a další aktivisté zdůrazňují, že důlní společnost nepřihlíží ke zvláštnostem území, které obývají Sámové v Jaahkaagassce, dlouhém a úzkém pruhu, kde rostou různé druhy vegetace vyhovující potřebám chovatelů sobů v různých ročních obdobích.
Niklas Spik upozorňuje, že nebude možné soby hnát na zimu z hor na západě na planiny na východě, jestliže bude důl umístěn mezi nimi, a zvířata zahynou hladem. "Sámské osady již čelí různým formám zásahů na svém území, jako jsou silnice a větrné elektrárny, ale tohle už je příliš," prohlašuje Mattias Aahren, jenž stojí v čele sekce pro lidská práva sámské rady, která sdružuje různé laponské organizace.
Problematické jsou i projekty dolů u měst Kiruna a Rönnbäck na severu Švédska. Ty mají stát na místech používaných k pastvě a budou mít negativní dopady na životní prostředí kvůli prašnosti a rozvoji dopravy. "Z hlediska pastvy sobů leží ty doly v nejhorším místě," říká Aahren, jenž zastupuje postižené oblasti jako je Rönnbäck. V září proto podal stížnost k Výboru OSN pro lidská práva.
Generální ředitel švédské pobočky britské společnosti Beowulf Fred Boman však tvrdí, že takové obavy jsou přehnané. Je přesvědčen, že vláda projekty schválí. "Je tady velké ložisko a jeho ekonomická hodnota je vyšší než hodnota místního chovu sobů. Tento chov má ale kulturní tradice a my jsme hluboce přesvědčeni, že se nám podaří obě aktivity skloubit," ujišťuje.
Podle stoupenců výstavby dolů umožní tento projekt vytvořit pracovní příležitosti v oblasti, kde je vysoká míra nezaměstnanosti. V Jokkmokku, kde žije asi pět tisíc obyvatel, podle nich důl Kallak vytvoří pět set pracovních míst na dobu nejméně 14 let. Místní aktivista Tor Lundberg je však skeptický: "Švédský stát kolonizuje území, kde Sámové žijí po tisíciletí, už tři sta let," říká.
Kromě životního prostředí a své obživy si Sámové chtějí zachovat i svou kulturu, která prošla mnohými změnami, ale jedno si zachovala: význam chovu sobů.
