Mezi Berlíňany se vytrácí povědomí o tom, co znamenala berlínská zeď, která v letech 1961 až 1989 dělila německé hlavní město. Zahraničním novinářům v Berlíně to řekl primátor metropole Klaus Wowereit. Podle něj je třeba mnohem víc připomínat lidi, kteří při pokusu o útěk přes zeď do západní části Berlína zahynuli, stejně jako totalitní podstatu někdejší komunistické Německé demokratické republiky (NDR).
"Během dvaceti pěti let se velmi rychle vytratilo historické povědomí o tom, co tato zeď znamenala. A pro nás je jedním z hlavních úkolů zajistit aktivní připomínání minulosti," řekl Wowereit.
"Nejen kvůli uznání obětí zdi a respektu k nim, ale jako připomínku pro budoucnost, aby příští generace vůbec nedovolily vznik diktatury. Musíme udělat vše proto, aby se tyto věci nemohly opakovat," zdůraznil.
Berlínský primátor také připustil, že se město dnes setkává s kritikou kvůli tomu, že z berlínské zdi téměř nic nezůstalo. "Při pohledu zpět se musíme dívat na to, proč byla zeď zbourána.
Dnes mnozí říkají, že se měla nechat stát kvůli turistům. Ale ulice byly tehdy potřeba. Potřebovali jsme propojit jednotlivé části města a samozřejmě nikdo také už nechtěl koukat z okna do zdi," řekl Wowereit.
"Dnes můžeme říct, že jsme měli nechat stát víc exemplářů a částí zdi. Ale trvalo velmi dlouho, než jsme vůbec přijali koncept toho, jak si budeme zeď připomínat, než vznikl památník jejím obětem," dodal berlínský primátor.
Samotný pád berlínské zdi 9. listopadu 1989 označil Wowereit za jeden z nejšťastnějších dnů v dějinách Německa i celé Evropy. "Nikdy nezapomeneme na to, jak šťastní tehdy lidé byli. Protože tehdy se stalo něco, co si mnoho z nich nedokázalo představit," řekl.
Politici podle Wowereita měli po pádu režimu za úkol co nejrychleji zajistit spojení města. To se podle něj podařilo, sny o tom, že se Berlín ze dne na den stane hospodářsky silnou metropolí, se však ukázaly jako iluze.
"Ve východním Berlíně kolabovaly někdejší státní firmy a i Západní Berlín měl nekonkurenceschopné podniky. Město v krátké době přišlo o několik tisíc pracovních míst a během 90. let se je nepodařilo nahradit," uvedl primátor.
V posledních deseti letech se však situace Berlína podle Wowereita zlepšuje. "Ještě jsme nezískali hospodářskou sílu, jakou mají normální středoevropská hlavní města, ale od pádu berlínské zdi jsme hospodářsky velmi pokročili. Tehdy jsme byli ve všech ekonomických charakteristikách poslední ze šestnácti německých spolkových zemí, nyní jsme v mnoha ohledech vepředu," řekl primátor.
