Čtvrteční hlasování britských poslanců o dalším postupu ve vyjednávání s Evropskou unií původně neslibovalo velká překvapení, to by ale mohla změnit revolta nejpevnějších zastánců brexitu uvnitř Konzervativní strany. Euroskeptickým zákonodárcům ze skupiny European Research Group (ERG) vadí ve vládním návrhu usnesení pasáž o podpoře stanovisek vyjádřených Dolní sněmovnou 29. ledna. Poslanci se totiž tehdy kromě odmítnutí takzvané irské pojistky také postavili proti brexitu bez dohody.
Agentura Reuters připomíná, že hlasování je pouze symbolické a má posloužit jen jako "razítko" na plán premiérky Theresy Mayové pokračovat ve snaze o přepracování irské pojistky. Porážka by pro ni ale byla nepříjemná vzhledem k tomu, že se snaží EU ukázat, že její aktuální strategie má v dolní komoře parlamentu podporu stabilní většiny.
Konzervativní strana má společně s partnery ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) ve sněmovně jen těsnou většinu a Mayová tak potřebuje každý hlas. Deník The Guardian ale uvádí, že členové ERG plánují buď hlasovat proti vládními usnesení, nebo se hlasování zdržet.
Jeden z lídrů ERG Steve Baker na twitteru napsal, že "konzervativní poslanci by neměli být spojeni s čímkoli, vysloveným či implicitním, co patrně vylučuje brexit bez dohody". Na konci ledna poslanci schválili pozměňovací návrh, který stanovuje, že Dolní sněmovna "odmítá odchod Spojeného království z Evropské unie bez dohody o vystoupení a rámce budoucích vztahů".
Kromě usnesení o vládním postupu v jednání s EU se večer bude hlasovat také o pozměňovacích návrzích různých poslanců. Celkem jich bylo předloženo deset, na plénum se však opět dostanou jen ty, které vybere předseda Dolní sněmovny John Bercow. Dodatky nejsou pro vládu závazné, pouze na ni vytvářejí tlak, přičemž vláda už se takto v lednu vůli parlamentu podřídila.
Mezi předloženými pozměňovacími návrhy jsou požadavky na umožnění hlasování o různých scénářích souvisejících s odchodem z Unie a také návrh Skotské národní strany na odvolání brexitu. Prounijní konzervativní poslankyně Anna Soubryová pak společně s opozičními zákonodárci požaduje, aby vláda do sedmi dnů zveřejnila svou nejčerstvější analýzu dopadu neřízeného brexitu na podnikání a obchod.
Snad ještě významnější je pak to, co v aktuální sadě dodatků chybí, jmenovitě nová verze společné snahy labouristů a části konzervativců donutit vládu k odkladu brexitu za předpokladu, že by se nadále nedařilo najít východisko ze současného mrtvého bodu ve vyjednáváních s EU. Hlavní strůjkyně této iniciativy labouristka Yvette Cooperová slíbila, že svůj návrh, který na konci ledna neuspěl, předloží znovu 27. února, kdy nejspíše poslanci budou mít znovu šanci do brexitového procesu zasáhnout.
