Cesta do Evropy
Děsí migranty Turecko? Počet azylů v Německu klesá

V Německu v letošním prvním čtvrtletí požádalo o azyl 181 tisíc lidí, proti poslednímu kvartálu 2015 je to pokles téměř o dvě třetiny. Oznámil to ministr vnitra Thomas de Maizière, podle něhož nyní do země po hlavní migrační trase přes hranice s Rakouskem přichází zhruba dvě stě osob denně. Podle kancléřky Angely Merkelové se nyní Německo musí zaměřit na integraci migrantů.

"Vzhledem ke klesajícímu počtu těch, kdo k nám přicházejí, ale i vzhledem k vysokému počtu těch, kdo už zde jsou, se nyní stále víc tlačí do popředí otázka jejich integrace," reagovala na novou bilanci Merkelová. Podle ní silvestrovské útoky na ženy v několika německých městech ukázaly, jaké jsou důsledky toho, když se uprchlíky do společnosti integrovat nepodaří.

"Počet lidí, kteří k nám přicházejí žádat o azyl, v prvním čtvrtletí 2016 výrazně klesl," řekl ministr. "Nelze popřít, že ke snížení počtu běženců v Německu podstatně přispělo uzavření takzvané balkánské cesty," uvedl.

Podle něj by ale samotné hraniční kontroly, které zavedly středoevropské země, situaci dlouhodobě vyřešit nemohly. Klíčové podle něj bylo přijetí dohody na evropské úrovni, která počítá se zajištěním vnějších hranic, ukončením praxe povolování průchodu běženců dál do Evropy a s vracením uprchlíků do Turecka. "Teprve kombinace těchto prvků pomáhá k tomu, aby pokles počtu žadatelů měl dlouhodobý efekt," uvedl.

V březnu o azyl v Německu požádalo 59 tisíc osob, bylo to o osm tisíc méně než v únoru. De Maizière očekává další pokles počtu migrantů v dalších měsících díky přijetí dohody mezi Evropskou unií a Tureckem, která umožňuje vracet z řeckých ostrovů do Turecka uprchlíky, kteří tam doplují přes Egejské moře.

Ve srovnání s loňskem však počet migrantů zůstává vysoký: loni v prvním čtvrtletí požádalo v Německu o azyl 85 tisíc lidí. Změnila se však struktura žadatelů. Zatímco v prvních třech měsících loňského roku tvořili tři pětiny žadatelů občané balkánských států, nyní je jejich podíl jen pětiprocentní a polovinu žádostí předložili Syřané.

"S poklesem počtu žadatelů z Balkánu jsem spokojený. Pomohla k němu osvětová kampaň i důsledné vracení lidí. I tak bych ale uvítal i další snížení počtu občanů z kandidátských zemí EU, kteří u nás žádají o azyl," řekl ministr.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyřídil v prvním čtvrtletí 150 tisíc žádostí o azyl. Právo na ochranu úřad přiznal 94 tisícům osob. Proti stejnému období loňského roku získalo azyl o šedesát procent víc lidí.

De Maizière také upozornil, že na celoroční prognózu počtu migrantů je ještě příliš brzy. Podle něj se v současnosti nedá odhadnout, jaký bude vývoj na migrační cestě přes Středozemní moře do Itálie, kterou přes zimu uprchlíci nevyužívali kvůli příliš nebezpečným podmínkám na moři.

Podle ministra je třeba i na cestě z Afriky do Itálie rozbít struktury pašeráků lidí. "Nesmí to být peněženka, co rozhoduje o tom, kdo v Evropě dostane azyl. Obchodní model pašeráků musíme rozbít. To se nyní děje v rámci dohody mezi EU a Tureckem. Podobnou metodu si umím představit i ve vztahu mezi Itálií a severní Afrikou, i když vím, že tam by to bylo mnohem komplikovanější," řekl.