Mladý otec
Devatenáctiletému Rakušanovi se narodilo čtvrté dítě

V době, kdy stále více žen i mužů odkládá početí potomka do pozdějšího věku, se devatenáctiletý Rakušan Marcell rozhodl jít za velké mediální pozornosti úplně opačnou cestou. Minulý týden se totiž stal už čtyřnásobným otcem.

Své první dítě, dceru Chayenne, zplodil Marcell ve čtrnácti letech. Poté s jinou partnerkou přivedl na svět dvě další dcery. S jejich matkou se ale také po dvou letech rozešel a začal žít se stejně starou přítelkyní Vanessou. A ta mu nedávno porodila prvního syna.

Devatenáctiletý mladík, který má se třemi ženami čtyři děti, se stal v Rakousku i Německu velkou mediální hvězdou. Už když v šestnácti letech čekal své druhé dítě, zúčastnil se s tehdejší partnerkou reality show Teenageři rodiči. A stejně tak kamera televize ATV doprovázela přes těhotenství až k porodu jeho současnou partnerku Vanessu.

Čtyřnásobný otec kromě televizních vystoupení poskytl i několik rozhovorů tištěným médiím. V nich mimo jiné vysvětloval, proč nepoužívá antikoncepci. "Upřímně řečeno, nepoužívám kondomy. Všechny jsou na mě moc malé," uvedl Marcell například v rozhovoru pro rakouský magazín Heute. I když i některá jeho další vyjádření zavánějí snahou zaujmout za každou cenu, mladý otec tvrdí, že k nechtěnému početí došlo pouze u dvou z jeho čtyř dětí. Zbylé dvě byly plánované.

"A já jsem za všechny moc šťastný," prohlásil Marcell v deníku Heute. Další děti už ale údajně nechce. "S plozením je konec," tvrdí. Devatenáctiletý mladík se čtyřmi dětmi je pochopitelně středem zájmu mnoha rakouských i německých bulvárních médií, jeho příběhem se však zabývají i seriózní média a odborníci v oboru psychologie nebo péče o děti. A to zejména v otázce odpovědnosti tak mladého rodiče za čtyři nezletilé potomky.

S první dcerou ani její matkou se podle svých slov Marcell vůbec nestýká, s další partnerkou, které mu porodila dvě dcery, se rozešel a pořídil si syna s jinou ženou. Přitom se teprve nedávno vyučil malířem pokojů a stále nemá stálou práci. Chtěl by ale začít pracovat v gastronomii a se svou současnou partnerkou Vanessou se oženit.

I když se v diskusích pod články o Marcellovi často objevuje kritika nezodpovědnosti mladého muže, neschopného postarat se v tak mladém věku o všechny své potomky, i někteří čeští odborníci jsou v kritice mnohem zdrženlivější. Zatímco podle nich společnost zděšeně reaguje na děti teenagerů, opačný extrém, tedy rodičovství v pozdním věku, zdaleka takové pozdvižení nevyvolává. "A přitom problémy s ním spojené mohou být ještě mnohem horší než u mladých rodičů," řekla TÝDNU psycholožka Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.

Často podle ní nastává takzvaný "sendvičový efekt", kdy čtyřicetileté a starší matky vodí své děti do školky a přitom se vedle toho musejí starat o své nemocné rodiče. Početí dítěte v pozdním věku přináší i řadu dalších možných potíží, zcela srovnatelných s potížemi při rodičovství teenagerů. "Rozhodně se tedy nedá odsuzovat otcovství či mateřství u hodně mladých rodičů a přitom přijímat všeobecný trend odsouvání početí dítěte do pozdního věku," tvrdí Konečná. Podobné je to podle ní s obavou, jak dlouho vydrží manželství teenagerů. "Dnes se lidé rozvádějí jako na běžícím páse i v padesáti letech. Vstup do manželského svazku v pozdějším věku není žádnou zárukou jeho stability."

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity společně s Univerzitou Karlovou už v roce 2015 vzbudily velkou pozornost unikátním průzkumem, v němž se výzkumníci na ideální věk pro zakládání rodiny ptali nikoliv dospělých, ale dětí. A výsledek? Vůbec nejvíc dětí, celkem 43 procent, považovalo za ideální věk matky při prvním porodu 20 až 24 let, dalších 37 procent dětských účastníků výzkumu preferovalo věk mezi 25 až 29 lety. Ve skutečnosti se ale dnes rodí nejvíce děti matkám ve věku od 30 do 34 let. A rapidně přibývá i čtyřicetiletých a starších matek. Takřka shodné, jen trochu odlišné výsledky vyšly i v případě otců. U nich byl nejpreferovanější věk mezi 25 a 29 lety.

Stejně zajímavé bylo i zjištění, jak děti posuzují schopnosti velmi mladých rodičů, kteří zakládají rodinu ještě před dvacítkou. Zatímco z dnešního celospolečenského hlediska je taková věková skupina považována za nezralou a příliš mladou k zakládání rodiny, děti samy v tom žádný zásadní problém nevidí. Právě naopak. Celých 11 procent respondentů uvedlo jako ideální věk matky dvacet a méně. Na druhou stranu pouze tři procenta dětí preferují jako ideální věkovou skupinu rodiče, kterým se děti narodí až po pětatřicítce.

Průzkum se zabýval i otázkou spokojenosti či nespokojenosti těch respondentů, kteří se narodili rodičům ve věku pod dvacet let. Ačkoliv tito rodiče obvykle nedisponují velkým majetkem a nemohou dětem dopřát takový komfort jako "zajištění" rodiče v pozdějším věku, naprostá většina dětí "teenagerů" by věk maminky a tatínka neměnila a vyjádřila s ním spokojenost. V případě matek to bylo 84 procent respondentů a otců 78 procent respondentů. Dětí, které by chtěly své rodiče, "teenagery", postaršit, bylo přitom naprosté minimum.

"Ukazuje se, že často deklarovaná poučka o zodpovědném rodičovství a plánování rodiny na dobu, kdy jsou lidé už finančně zajištění, nemusí vždy korespondovat s přáním samotných dětí," uvedla už dříve k výsledkům průzkumu Hana Konečná.