Při hledání evropské solidarity v přístupu k uprchlíkům měří Německo dvojím metrem. Maďarsko respektuje pravidla EU, někteří jiní ne. Kdo se snaží plnit své evropské povinnosti, jako to dělají Maďaři, toho stavějí na pranýř, uvádí ve svém komentáři německý list Die Welt.
"Pohled na svět se v ideálním případě odvozuje od střízlivého, ideologie prostého pozorování světa reálného. Při posuzování role jednotlivých států EU v evropském uprchlickém dramatu jsou tomu ale vedoucí politici a široce média v Německu hodně vzdáleni," konstatuje deník.
Zvláště v módě je nyní tlouct do Maďarska a, byť ne tak úplně vehementně, také do Polska, Pobaltských států a Slovenska, protože se chovají údajně obzvláště nesolidárně.
Fakta ale vyprávějí jiný příběh, pokračuje list. Maďarsko se více než jiné státy s vnější hranicí EU drží Unií stanoveného systému.
I když tento Dublinský systém, mechanismus, podle nějž je za registraci žadatele o azyl a posouzení jeho případu příslušná země, do níž vstoupí jako první, můžeme považovat za špatný nebo překonaný.
Jsou dobré důvody kritizovat maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho výklad demokracie a lidských práv. Nepoctivé ale je stavět Maďarsko a další Východoevropany na pranýř a ušetřit kritiky západoevropské, staré členy EU, kteří jsou mnohem větší hříšníci.
Kdyby se státy EU držely dohodnutého systému a svých povinností, musela by být většina lidí hledajících útočiště registrována v Itálii a Řecku, případně ve středomořských zemích Španělsku a Francii. Před tím, než začnou být rozdělování podle férového klíče do všech států EU.
Podle čísel unijního úřadu Eurostat bylo ale ze zhruba 400 tisíc žadatelů o azyl registrováno v první polovině letošního roku 170 tisíc v Německu, za nímž následuje Maďarsko s 66,5 tisíci registracemi. Ve Francii a Španělsku to bylo kolem 30 tisíc a v Řecku 6 tisíc.
Maďarsko má jen 10 milionů obyvatel, Francie a Itálie skoro šestkrát tolik. Ve své připravenosti žadatele o azyl přijmout jednalo Maďarsko na hlavu dvanáctkrát vstřícněji. Při přijímání těch, kdo hledají azyl, je Polsko, ačkoli není tranzitní zemí aktuálního proudu uprchlíků, těsně za Řeky, na úrovni se Španěly a před Dánskem, Finskem a Irskem.
Z čísel a ohlasů v Německu lze vyvodit poučení, že kdo se chová nesolidárně, kdo jako Řecko a Itálie posílá uprchlíky dále na sever, ten ušetří náklady a je ušetřen zloby, píše Die Welt.
A pokračuje: "Kdo se snaží plnit jako Maďarsko své evropské povinnosti, toho stavějí na pranýř. 'Ploty! Deportace!' rozhořčují se ti, kdož jsou přesvědčení o vlastní neomylnosti, jako by zabezpečení státní hranice - baže, také ploty - byl skandál."
A že ubytování žadatelů o azyl v přijímacím táboře je ostuda, neboť dotyční přece chtějí cestovat dále a snad si i mylně myslí, že si svou zemi azylu můžou svobodně zvolit.
Pokud Německo nechce u sebe do konce roku přijmout více než milion uprchlíků, potřebuje spojence, kteří respektují pravidla EU. A kteří k tomu tlačí další země EU.
Maďarsko dokazuje, že Dublinský systém může fungovat, přinejmenším trochu. Pokud bude Maďarsko kontrolovat vlaky, dorazí do Mnichova méně uprchlíků, uzavírá svůj komentář německý list.
