Poté co kolínský soud v červnu postavil mimo zákon obřízku, berlínský soud nyní zkoumá, zda by stejný osud neměl potkat i propichování uší. To, čemu se mnozí v debatách ohledně obřezávání penisů z náboženských důvodů smáli, se tak brzy může stát realitou.
Shodou okolností berlínský soud dostal na svůj stůl žalobu rodičů tříleté holčičky namířenou proti tetovacímu studiu, kde jí nechali píchat uši. Na soudci nyní leží rozhodnutí, zda trestní odpovědnost leží na rodičích, kteří narušili dívčinu tělesnou integritu, nebo na tetovacím studiu za to, že zákrok neodmítlo provést. Rozhodnutí se očekává 31. srpna.
Rodiče tvrdili, že během zákroku holčička trpěla nadměrnou bolestí. Při lékařském vyšetření po třech dnech dítě stále vykazovalo traumatickou reakci.
Mnoho doktorů tvrdí, že totéž se týká i obřízky. Třebaže se jedná jen o malý zákrok, židovští a muslimští chlapci během něj podle nich trpí jak fyzicky, tak psychicky.
Spolu s případem rabína Davida Goldberga se tak téma obřízky opět po krátké době vrací k německým soudům. David Goldberg, který rituální obřízku provádí přes třicet let, čelí obvinění z ublížení na zdraví, které proti němu vznesl doktor Sebastian Guevara Kamm. Podle něj Goldberg nemá lékařskou licenci k provádění tohoto zákroku, nepoužívá anestezii a celkově pracuje v nevyhovujících hygienických podmínkách.
Gerhard Schmitt, vrchní státní zástupce v bavorském Hofu, kde se případ projednává, si je vědom výbušnosti materiálu a před vynesením rozsudku chce pečlivě prozkoumat "všechny jeho aspekty". Prohlásil, že případ je vzhledem k jeho značnému politickému významu velice složitý a vyšetřování může trvat týdny.
Komplikovanost celého tématu se naplno ukázala ve čtvrtek, kdy téma obřízky projednávala Německá národní etická rada. Třebaže s určitými výhradami, jednomyslně odsouhlasila, že by tato náboženská praktika neměla být zakázána.
Jeden z jejích členů Reinhard Merkel, hamburský právní odborník, nicméně uvedl, že je bizarní, aby náboženské komunity směly definovat, kdy a jak lze poškozovat lidské tělo.
Merkel v této souvislosti hovořil o "krizi právní politiky", která vede k poměřování práva dítěte na tělesnou integritu s náboženskými požadavky. Dodal ale, že v případě Židů by kvůli "dluhu" světového společenství vůči této komunitě měla být obřízka "zvláštním zákonem" povolena.
Jiný člen rady, kolínský odborník na ústavní právo Wolfram Höfling, dal tuto praktiku do souvislosti s rodičovskými právy. Pokud podle něj považují rodiče z náboženských důvodů tento rituál za to nejlepší, co mohou pro dítě udělat, měla by to společnost respektovat. Obzvláště pokud byla již obřízka provedena milionkrát předtím bez jakýchkoli komplikací a traumat.
Židovský člen rady Leo Latasch i muslimský zástupce Ilhan Ilkilic shodně zdůraznili důležitost rituálu v náboženství.
Jak uvedl předseda Christian Woopen, navzdory rozdílným názorům některých členů dospěla rada k rozhodnutí, že pokud bude obřízka prováděna za kvalifikovaného lékařského dohledu a rodiče budou v předstihu informováni o možných rizicích, měla by být povolena.
