Evropská unie a Británie se mírně přiblížily k uzavření dohody o budoucích vztazích, stále však zcela nevyřešily klíčové sporné otázky. Týden před termínem, kdy chce mít Londýn o osudu jednání definitivně jasno, se hlavní vyjednavač Bruselu Michel Barnier snaží přesvědčit k posledním potřebným ústupkům nejen Británii, ale také unijní země požadující plné zachování dosavadních rybolovných práv. Právě toto téma bude zřejmě klíčové pro osud celých rozhovorů.
Poté, co v minulých dnech daly obě strany najevo opatrný optimismus, jednal v pátek Barnier v Londýně se svým britským protějškem Davidem Frostem. Průběh rozhovoru sice ani jedna strana nekomentovala, podle diplomata citovaného agenturou Reuters však Barnier požadoval ještě "trochu více" ústupků, než bude ochoten zahájit závěrečnou intenzivní fázi jednání.
EU stále naléhá na Británii, aby s ní sladila svá pravidla hospodářské soutěže a umožnila, aby na právní otázky dohlížel unijní soud. Podle zdrojů z britské strany je Londýn ochoten částečně ustoupit, není však zcela jisté, zda to bude stačit Barnierovi.
Francouzský šéf unijního jednacího týmu na druhé straně pracuje na tom, aby přesvědčil svou zemi, Belgii či Dánsko, aby přestaly naléhat na zachování současné úrovně práv na rybolov v britských vodách. Tato otázka, kterou premiér Boris Johnson označuje za jeden ze zásadních výdobytků brexitu, zůstává podle britských diplomatů pro jeho vládu "splněním slibu daného voličům" a nehodlá v ní ustoupit. Barnier nyní se zmíněnými státy řeší, zda jim výměnou za ústupek vůči Británii bude stačit zvýhodnění v rámci kvót rybolovu u břehů EU.
Rozhovory budou pokračovat příští týden v Bruselu a pro jejich osud by měl být zásadní unijní summit začínající ve čtvrtek. Do jeho konce chce mít Johnson jasno, zda se dohodu podaří dojednat či ne. Barnier však tento týden řekl, že ke konečné shodě bude potřeba o něco více času - již dříve přitom zmínil konec října.
Obě strany stále tvrdí, že spíše než svolit s uzavřením špatné dohody jsou ochotny připravit se na neuspořádaný rozchod. Pokud by nastal, zatížila by od ledna vzájemný obchod cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Ekonomové se shodují, že i vzhledem ke koronavirovým omezením by měla tato situace negativní dopad na EU i Británii, ostrovní země by jej však pocítila výrazně hůře.
