Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan věděl, že Turecko navzdory americkým sankcím obchoduje s Íránem, a z tehdejší pozice premiéra to schválil. Před americkým soudem to řekl turecko-íránský obchodník Reza Zarrab. Erdogan podle něj do schématu praní peněz, jež stálo na státní bance Halkbank, nechal zapojit ještě další dva peněžní ústavy, a sice VakifBank a Ziraat.
Tehdejší ministr hospodářství Zafer Çaglayan "mi řekl, že premiér (Erdogan) schválil, aby se do této činnosti zapojily Ziraat a VakifBank", vypověděl podle agentury AFP obchodník.
Erdogan podle tureckých médií už před zveřejněním Zarrabovy výpovědi uvedl, že Turecko americké sankce proti Íránu neporušilo. Erdoganova vláda kauzu označuje za "spiknutí proti Turecku". Proti výpovědi se v oficiálním prohlášení dnes ohradila také VakifBank.
Zarrab před soudem osvětlil pohyb miliard eur. Počátky plánu sahají do začátku roku 2012 a na sklonku roku následujícího rozpoutal v Turecku korupční skandál. Ten vedl sice k demisi několika ministrů a k zatčení 16 lidí, následné čistky v řadách policie a justice ale skandál udusily. Turecká vláda později věc označila za spiknutí a za pokus o svržení vlády, z něhož obvinila hnutí duchovního Fethullaha Gülena.
Turecko poslalo na účet v ústavu Halkbank peníze za íránskou ropu, Zarrab následně za peníze nakoupil zlato, které pak propašoval do Dubaje, kde je prodal. Peníze z prodeje pak skončily v Teheránu. Později - v roce 2013 - peníze legalizoval prostřednictvím falešných objednávek potravin, řekl před soudem obchodník.
Systém, který na pokyn tehdejšího ministra Çaglayana vytvořila Halkbank, prý nejprve pral peníze za prodej íránské ropy a zemního plynu Turecku, ale později i dalším zemím. Zarrab v této souvislosti zmínil Indii a Itálii. Turecko-íránský obchodník se podobný plán pokusil vytvořit i v Číně, ale když tamní banky zjistily, že je do věci zapojen Írán, z plánů sešlo.
Ostře sledované soudní jednání, které ještě více pošramotilo vztahy mezi USA a Tureckem, začalo tento týden v New Yorku právě výslechem Zarraba, který byl zatčen loni v Miami. K činům se přiznal a přistoupil na dohodu, protože mu hrozilo až 70 let vězení. Jediný, kdo bude v USA souzen v přítomnosti, je bývalý zástupce ředitele banky Halkbank Hakan Atilla. Sedm dalších obviněných, včetně bývalého ministra Çaglayana a někdejšího šéfa banky Halkbank Süleymana Aslana, pobývá v Turecku.
