Podíl peněz vyčleněných v rozpočtu Evropské unie pro zemědělce v roce 2009 opět klesne. Vyplývá to z návrhu unijního rozpočtu na příští rok, který dnes zveřejnila Evropská komise. Sílí naopak podpora hospodářskému růstu v členských zemích. Ještě v roce 2007 přitom většina peněz putovala do zemědělství, situace se poprvé obrátila letos.
Největší část rozpočtu příští rok poputuje na podporu hospodářského růstu, celkem 60,1 miliardy eur, což představuje asi 44,7 procenta veškerých prostředků. Zemědělci naopak dostanou 57,5 miliardy eur, což představuje 42,8 procenta rozpočtu.
Českých zemědělců by se tato skutečnost neměla nijak dotknout. Podle prezidenta Agrární komory Jan Veleby naopak navrhovaná podoba rozpočtu pro nové členské státy zajišťuje nárůst přímých plateb, a to o deset procent. Za omezením výdajů stojí hlavně snížení přímých plateb pro staré členské země, řekl ČTK předseda Zemědělského svazu Miroslava Jirovský.
Česka se sice úpravy rozpočtových kapitol nejspíš nijak nedotknou, ale týká se ho kritika eurokomisařky pro rozpočet Dalii Grybauskaitéové. Ta si dnes novinářům postěžovala, že země, které do unie vstoupily v roce 2004 nebo 2007, tedy i ČR, nedostatečně čerpají peníze z fondů EU.
"Budu upřímná, dělá mi to starosti," řekla a dodala, že nové členské země nemají jen výhody z čerpání finančních prostředků, ale mají také povinnosti je čerpat ve stanovených termínech.
Do konce letošního roku členské státy musejí vyčerpat všech prostředky z fondů, které měly přidělené pro roky 2004 až 2006. Někteří unijní "nováčci" by měly vyčerpat ještě pětinu až třetinu přidělených peněz. Je to i případ České republiky, která patří mezi státy, jež evropské fondy využívají nejhůře z celé unie.
Už nyní je jisté, že Češi se vlastními chybami, mezi něž patří například špatně připravené žádosti či přehnané administrativní nároky českých úřadů, připraví o několik milionů eur. Například město Praha nevyčerpá část finančních prostředků z evropského sociálního fondu.
Celkové závazky unie pro rok 2009 činí celkem 134,4 miliardy eur, což představuje růst o zhruba tři procenta ve srovnání s letošním rokem. Na podobě navrhovaného hospodaření unie v příštím roce se do značné míry projevuje snaha EU bojovat s klimatickými změnami. Rozpočtové kapitoly, které jsou věnovány buď energetice, nebo ekologii, zažívají vůbec největší růst ve srovnání s předchozími lety.
Jen investice do životního prostředí vzrostly o desetinu na 14 miliard eur. Celkově se takzvané "zelené investice" Evropské unie mají v příštím roce zvýšit o 17,3 procenta a představují zhruba deset procent celého unijního rozpočtu. "Investice do výzkumu, životního prostředí a energetiky rostou třikrát rychleji než celý rozpočet. Dávají tak skutečné obrysy našim politickým cílům a peníze daňových poplatníků směřují tam, kde leží skutečné evropské výzvy," řekla Grybauskaitéová.
Kromě kapitol, které mají co do činění s bojem proti klimatickým změnám, je již tradičně patrný růst výdajů na zahraniční politiku unie. EU má na "udržování stability a bezpečnosti" v zemích mimo společenství vydat 7,3 miliardy eur. Jen na výdaje zmírnění některých světových krizí stouply téměř o polovinu na zhruba čtvrt miliardy eur.
Za těmito nárůsty z velké části stojí Evropský parlament, který souhlas s rozpočtem často podmiňuje zvyšováním výdajů na zahraniční politiku, což nejednou vedlo ke zdlouhavým vyjednáváním mezi komisí, členskými státy a právě zákonodárci.
Stejně jako každý rok si více peněz nárokuje často kritizovaná unijní administrativa. V roce 2009 na ni daňoví poplatníci vydají téměř 7,7 miliardy eur, což je o pět procent více než letos. Každoročně nejvíce rostou především výdaje na penze odcházejících evropských úředníků.
Zaměstnanci unijních institucí přitom mají v důchodu nárok na zhruba dvě třetiny své mzdy. Zvyšují se ale i prostředky na evropské školy, což je způsobeno rozšiřováním EU. Školní lavice totiž stále častěji plní především děti úředníků z nových členských zemí.
Podíl rozpočtových kapitol na celkovém hospodaření EU v roce 2009
rozpočtová kapitola procentuální podíl na rozpočtu
podpora konkurenceschopnosti a hospodářského růstu 44,7 procenta
zemědělství a rybolov 42,8 procenta
unijní administrativa 5,7 procenta
zahraniční politika 5,5 procenta
občanství, svoboda, spravedlnost a bezpečnost 1,1 procenta
kompenzace pro Rumunsko a Bulharsko 0,2 procenta
Foto: Reuters a Profimedia
