Devět nových členských států Evropské unie včetně ČR nadále odmítá současný plán unie pro boj s klimatickými změnami. Nelíbí se jim především financování opatření ke snižování emisí skleníkových plynů v nejchudších zemích světa, na něž by měly přispívat bohatší země. Novinářům to ve čtvrtek řekl maďarský premiér Gordon Bajnai.
Financování klimatické změny má být jedním z bodů dvoudenního summitu EU, který ve čtvrtek vpodvečer začíná v Bruselu. Poslední jednání ministrů financí EU, které se uskutečnilo ke stejnému tématu minulý týden v Lucemburku, zkrachovalo.
Švédské předsednictví EU od té doby nenalezlo kompromis přijatelný pro všechny země. Novým členským státům ze střední a východní Evropy vadí mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům.
Podle HDP, nebo podle příjmů?
Švédové navrhují, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP). Česko a další země by však chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale i podle dalších ukazatelů, včetně příjmů domácností.
To by znamenalo, že státy jako například Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.
"Než pojedeme do Kodaně (na globální summit), musíme znát klíč, jak se bude každá země podílet na financování tohoto neuvěřitelně ambiciózního cíle," komentoval slovenský premiér Robert Fico. Zatím existuje jen devět zemí, které chtějí financování vyjasnit. "My nemáme silnou ekonomiku, my chceme vědět, kolik nás to bude stát," podotkl Fico.
Evropská komise odhaduje, že financování boje s klimatickými změnami se může ročně vyšplhat až na 100 miliard eur (zhruba 2,6 bilionu korun). Některé země, především Německo, však odmítají, aby EU v závěrečném dokumentu ze summitu uváděla konkrétní částky.
Unie by podle Berlína neměla odkrývat "karty" před prosincovou klimatickou konferencí v dánské Kodani, kde bude svět hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu. Ten upravuje objem emisí skleníkových plynů, ale v roce 2012 vyprší.
Foto: ČTK/AP a Reuters
