Předsedové vlád členských států Evropské unie se dnes na závěr dvoudenního summitu sedmadvacítky shodli na prohloubení spolupráce s převážně islámskými státy ležícími zejména na jižním břehu Středozemního moře. Projekt, který se snažila prosadit hlavně Francie, u řady států včetně České republiky vyvolal skepsi.
Uvnitř EU však nevzniknou žádné paralelní struktury.
Oproti původním plánům francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho má být výsledná podoba spolupráce EU s jejími jižními sousedy daleko skromnější. Neponese název Středomořská unie, který se začal používat, ale jméno Unie pro Středomoří.
Evropská komise má nyní udělat konkrétní návrhy, jak by projekt měl vypadat, a jednat by se o nich mělo na příštím summitu EU v červnu. Francie ho pak chce nastartovat v červenci, tedy v době, kdy již bude Evropské unii předsedat.
Podle českého vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry je důležité, aby spolupráci na jihu od EU vyvážily vazby na státy ležící na východ od jejích hranic. Proto je podle premiéra Mirka Topolánka významné, že se polskému premiérovi Donaldu Tuskovi podařilo získat podporu pro užší vazby s Ukrajinou.
"Pokud Evropa skutečně chce intenzivnější spolupráci se svými sousedy, rozumíme tím, že se to týká také našich východních sousedů," prohlásil Tusk. Polský premiér dodal, že svoje návrhy představí na červnové vrcholné schůzce sedmadvacítky. To je podle Topolánka v zájmu Česka, Švédska i dalších zemí.
Rezervovaný postoj ke středomořskému projektu již ve čtvrtek dalo najevo také Lucembursko, Finsko a Rakousko.
Záměr zintenzivnit vazby se Středomořím původně dlouho rozděloval Paříž a Berlín, shodu v ní našly poté, co Sarkozy německé kancléřce Angele Merkelové začátkem tohoto měsíce přislíbil, že spolupráce se bude moci účastnit všech 27 členských zemí unie.
Evropská unie se státy jižního Středomoří spolupracuje od roku 1995 zejména v energetice, dopravě, boji s terorismem a ilegální migraci. Podílí se na ní například Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Albánie nebo Turecko. Libye má od roku 1999 status pozorovatele.
EU do tohoto projektu vložila do konce loňského roku 16 miliard eur (více než 400 miliard korun), do roku 2013 by ho měla podle plánů podpořit opět touto částkou.
Foto: Reuters a AP
