Zdaleka ne každý občan Evropské unie ví, že Brusel platí z jeho daní také část palestinských úředníků. Obecně tak lze konstatovat, že palestinskou ambasádu v Praze spolufinancují i občané čeští. EU však vyplácí mzdy rovněž Palestincům, kteří kvůli nesprávné partajní knížce o své zaměstnání přišli.
Evropský účetní dvůr (ECA; též Účetní dvůr Evropské unie) tuto skutečnost kritizuje ve své nedávné auditní zprávě nazvané Přímá podpora Evropské unie pro palestinskou samosprávu. A požaduje reformy.
Konkrétně jde o přímou finanční podporu (mechanismus PEGASE) ve výši kolem jedné miliardy eur (asi 27,4 miliardy Kč), které v letech 2008 až 2012 plynuly do pokladny palestinské vlády.
Závěr auditu zní, že Evropské komisi (EK) a Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) se v obtížných podmínkách podařilo přímou finanční podporu úspěšně realizovat. Jedním dechem ale konstatuje, že vzrůstá potřeba řadu aspektů nynějšího přístupu revidovat, reformovat.
Účetní dvůr se sídlem v Lucemburku kritizuje, že s penězi EU se vyplácejí v pásmu Gazy mzdy palestinských úředníků, kteří od volebního vítězství Hamasu roku 2007 vůbec nepracují. Kolik jich přesně je, ale auditoři nemohli zjistit. Dokument nicméně hovoří o "značném počtu".
Jako největší mecenáš úřadů palestinské autonomie platí Brusel zhruba pětinu z jejích 17 tisíc úředníků.
Poté co ozbrojenci z Hamasu obsadili roku 2007 Gazu, rozhodl palestinský prezident Mahmúd Abbás (ve funkci od 2004), platit dále mzdy úředníkům blízkým Fatahu (hlavní palestinská politická strana), jestliže nebudou zaměstnáni ve správě pod vládou Hamasu.
EU označuje Hamas za teroristickou organizaci a politiku Abbáse v oblasti placení úředníků v Gaze dosud podporovala.
Evropská komise zdůrazňuje, že s ohledem na budoucí jednotu palestinských území a udržení cíle existence dvou států je důležité, aby si Fatah udržel v Gaze svůj vliv.
Evropský účetní dvůr ale doporučuje, aby Brusel namísto toho financoval mzdy úředníků na Západním břehu Jordánu. Navíc by se měly snížit náklady EU na správu peněz přidělovaných Palestincům. Finanční pomoc by dále měla být více vázána na správní reformy palestinských úřadů.
Účetní dvůr konstatuje, že nehledě na platby z EU navršily palestinské úřady velký rozpočtový deficit. Na tomto nedobrém hospodaření má ale do značné části vinu izraelské omezování hospodářského rozvoje obsazených území. Proto by měla EU přimět k ústupkům i Izrael, aby byly její subvence efektivněji využívány.
Na doporučení ECA nevyplácet dále mzdy jejich nepracujícím úředníkům v Gaze reagovali zástupci hnutí Fatah prezidenta Abbáse podrážděně. Palestinský ministr práce Ahmad Madždalání vysvětluje, že jde o politickou právní a lidskou záležitost.
Úředníci jsou podle něj v první řadě státní zaměstnanci, kteří se stali obětí puče, přičemž musejí živit své rodiny. "Nemůžeme je vyhodit na ulici," uvedl Madždalání.
Zhruba 80 procent obyvatel Gazy je závislých na humanitární pomoci. Hamas vlády EU a USA bojkotují, neboť za legitimní zástupce Palestinců považují Fatah. Od svého volebního vítězství roku 2006 odmítá Hamas uznat Izrael, ačkoliv mu nabídl dlouhodobý klid zbraní.
Zatímco v Gaze je pánem Hamas, v Cisjordánsku (Předjordánsku) drží moc v rukou Fatah - s podporou Západu. Oba znesvářené palestinské tábory se s pomocí peněz od různých zahraničních dárců snaží hlavně dále udržet a posílit svou moc. Hlavním finaciérem Hamasu je Katar.
Od roku 1994 poskytla EU jako pomoc palestinskému obyvatelstvu více než 5,6 miliardy eur (asi 154 miliard Kč).
Evropský účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví EU. Jeho úkolem je zvyšovat kvalitu finančního řízení EU a podávat zprávy o nakládání s veřejnými finančními prostředky. Byl zřízen v roce 1975 a jeho sídlo je v Lucemburku.
Účetní dvůr funguje jako kolektivní orgán složený z 28 členů, přičemž každý členský stát je zastoupen jedním členem.
