Pražské hradní eurodrama končí. Padla poslední překážka k ratifikaci lisabonské smlouvy, konstatují vesměs světové agentury a evropský tisk v prvních zprávách o dnešním výroku českého ústavního soudu, že dokument reformující Evropskou unii není v rozporu s českou ústavou.
Evropský tisk se zatím vesměs zdržuje k tomuto tématu komentářů. Prakticky vše už bylo řečeno v uplynulých dnech a týdnech.
Údálost komentuje ovšem jedna reakce z Británie. Šéf tamních konzervativců Cameron prohlásil, že je rozhodnutím českého Ústavního soudu zklamán. Některá, hlavně německá média připomínají, že Václav Klaus si ve výjimce z lisabonské smlouvy nechal Bruselem zaručit ochranu Česka před zpětnými nároky sudetských Němců.
ČTĚTE TAKÉ: Lisabon je v souladu s ústavou, rozhodl Ústavní soud
O summitu, který vůbec nemusel být
Lisabon stále neplatí, ale posty se už rozdělují
Zahraniční média už jenom spekulují o tom, kdy český prezident Lisabon podepíše. Zda ještě před svým odjezdem do USA, nebo až po návratu do vlasti o víkendu. V obou případech by ale smlouva vstoupila v platnost 1. prosince (určen je vždy první den v měsíci).
Pokud dokument Klaus podepíše "během pár týdnů, jak se očekává", vstoupí v platnost v lednu, poznamenává agentura Reuters.
Podle americké AP rozhodnutí soudu odstraňuje "poslední zákonnou překážku" pro smlouvu a "zvyšuje tlak" na Klause, aby ji podepsal. Krach smlouvy by unii uvrhl do bezpříkladné krize, napsala agentura.
Evropská unie si po dnešním rozhodnutí českého Ústavního soudu o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem oddechne. Řekla to česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová. Ratifikace mnoho let dojednávaného dokumentu o unijní reformě teď podle ní bude moci být rychle ukončena.
"Jednoznačně jsem ráda. Jednoznačně si oddechne unie," řekla Vicenová. Soudí, že nyní bude moci Praha všechnu energii zaměřit na to, jak zapojit Česko do nově budovaných institucí a jak prosazovat co nejlépe české zájmy.
Po dokončení české ratifikace a tedy ratifikace v rámci celé unie by švédské předsednictví EU mělo svolat mimořádný summit, který bude jednat o obsazení nových funkcí, s nimiž lisabonská smlouva počítá. Podle velvyslankyně tak Švédi zřejmě učiní až poté, co prezident smlouvu podepíše.
Foto: ČTK a archiv EK
