EU vybírá "prezidenta". Na funkci je tlačenice
19.11.2009 07:00
První evropský "prezident" a "ministr zahraničí" by měli podle plánů švédského předsednictví vzejít ze čtvrtečního mimořádného summitu Evropské unie v Bruselu. Jeho jediným, rozhodně ne však snadným úkolem bude vybrat z několika kandidátů ty, kteří tyto dva nově vznikající klíčové unijní posty obsadí.
Zavedení nových funkcí předpokládá lisabonská smlouva o reformě institucí EU, kterou jako poslední tento měsíc mezi zeměmi unie ratifikovala Česká republika.
Švédské předsednictví zdůraznilo i po pondělní schůzce ministrů zahraničí, že EU má stále víc kandidátů, než kolik funkcí je k dispozici.
V případě postu "prezidenta", tedy předsedy Evropské rady, který by po dobu dvou a půl roku šéfoval unijním vrcholným schůzkám, padala třeba jména nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho, někdejšího britského ministerského předsedy Tonyho Blaira, současného lucemburského šéfa vlády Jeana-Clauda Junckera, jeho belgického kolegy Hermana Van Rompuye či někdejší lotyšské prezidentky Vairy Víkeové-Freibergové.
"Ministr zahraničí" se oficiálně bude jmenovat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku a současně bude i místopředsedou Evropské komise.
U této funkce padala jména třeba finského eurokomisaře Olliho Rehna, někdejší rakouské ministryně zahraničí Ursuly Plassnikové či současného šéfa britské diplomacie Davida Milibanda, i když Londýn jeho kandidaturu odmítá, neboť chce do čela unie prosadit expremiéra Blaira.
"Není žádným tajemstvím, že tam na těch nominacích na ty nejvyšší funkce není žádný Čech," řekl v pondělí šéf české diplomacie Jan Kohout. Favority Prahy ale odmítl jmenovat.
Pouze naznačil, že když prezidentský post vznikal, uvažovali jeho tvůrci o tom, že by to měl obsadit někdo z menší či střední země. U šéfa diplomacie je pro ČR prý zase důležité, aby se angažoval ve prospěch západního Balkánu a také oblasti na východ od EU.
O šancích jednotlivých kandidátů se ani ostatní diplomaté ani politici nechtějí před vrcholnou schůzkou šéfů států a vlád, na níž bude Prahu zastupovat premiér Jan Fischer, příliš bavit. V posledních dnech probíhala velmi citlivá jednání o konzultace, při nichž mimo jiné švédský premiér Fredrik Reinfeldt obvolával postupně všechny své kolegy, aby si udělal jasnější představu o rozložení sil před čtvrteční bitvou.
Jak Švédové, tak i zástupci dalších zemí připouštějí, že vyjednávání a dolaďování potřebného kompromisu nebude rozhodně snadné. Nelze vyloučit, že se summit protáhne do pátku, ani to, že by se musel svolat další summit, pokud by se nyní nedospělo k dohodě.
Ze všech stran současně zaznívají hlasy, že všichni udělají vše, co bude v jejich silách, aby si Evropa své představitele vybrala.
V úvahu je třeba brát obrovské množství aspektů. Jde o to, že funkce by měly být rovnoměrně rozděleny geograficky a politicky, ale také rovnoměrně mezi obě pohlaví.
Jde o to, že v EU je vždycky snaha, aby klíčové posty byly rozděleny pokud možno mezi státy ze všech koutů EU, mezi velké i malé země, ale také mezi muže i ženy. I když v tomto případě unie zatím jen tápe, protože množství žen v klíčových pozicích rozhodně neodpovídá tomu, co by Brusel sám chtěl.
Zastoupeny by také měly být hlavní politické proudy v EU, tedy zejména lidovci a socialisté, případně zástupci liberálů.
"Myslím, že by bylo dobré, pokud bychom mohli mít na jedné z těchto dvou funkcí ženu," poznamenala také švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilie Malmströmová.
Ve hře navíc kromě těchto dvou funkcí, s nimiž počítá lisabonská smlouva o reformě EU, bude i třetí významný post, i když v porovnání s "prezidentem" a "ministrem zahraničí" přece jen o něco méně viditelný či exponovaný.
Vybrat se musí nový šéf sekretariátu Rady EU, jímž byl doposud Španěl Javier Solana, který je současně zatím i vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Foto: Gunnar Seijbold (švédské předsednictví EU), archiv EKDiskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.