Po dlouhých sporech o její vedení a dosah se instituce Evropské unie shodly na podobě veřejné debaty, která má spoluurčit budoucí směřování evropského bloku. Šéfové unijních orgánů ve středu svými podpisy stvrdili zahájení Konference o budoucnosti Evropy, v níž mají lidé vyjádřit své podněty k fungování EU. Kompromisní podoba debaty nakonec nemá přinést změny unijních smluv či pravidel pro volby do Evropského parlamentu, o něž původně usilovali europoslanci.
"Chceme, aby lidé udali směr v tématech, která jsou pro ně důležitá a mají význam pro jejich každodenní život," prohlásila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se měli do debaty zapojit lidé ze všech společenských skupin s různými názory na EU.
Podle ve středu schválených parametrů by se konference měla skládat z "velkého počtu" veřejných akcí a diskusí pořádaných na celoevropské, národní i regionální úrovni. Její součástí budou i panelové diskuse zástupců občanů unijních zemí. Lidé budou moci své názory vyjadřovat také prostřednictvím speciálně vytvořené vícejazyčné internetové platformy.
Možnými tématy, k nimž se veřejnost může vyslovit, jsou například posilování společné zdravotní politiky v návaznosti na covidovou pandemii, boj proti klimatickým změnám, digitalizace, sociálně spravedlivá ekonomika či demokratičnost fungování EU. Lidé však mohou přinášet i vlastní podněty.
V deklaraci podepsané ve středu lídry se naproti tomu nemluví o změnách unijních smluv či novém systému voleb do Evropského parlamentu včetně zavedení systému takzvaných spitzenkandidátů či nadnárodních kandidátních listin, které jako klíčový výstup konference navrhovali europoslanci. S tím však nesouhlasila značná část členských států, což podle kritičtějších evropských zákonodárců omezí možný dopad konference.
Ta měla původně začít již loni na jaře, kvůli covidové pandemii a dlouhým debatám mezi institucemi se však její začátek o rok odložil na letošní květen. Parlament se s členskými státy dlouhodobě přel o to, zda má mít konference jediného lídra, kterým se měl stát belgický expremiér a někdejší vůdce liberálů v EP Guy Verhofstadt. Národní vlády však nesouhlasily, a projekt tak povedou zástupci všech tří unijních orgánů, kteří budou mít pod sebou výkonnou radu složenou z trojice zástupců každého z nich. Jejich výběr musí být hotov do května, kdy debata začne.
Místo původně plánovaných dvou let tak dostanou obyvatelé či zástupci organizací a spolků na prodiskutování svých představ o unii rok. Konec debaty je naplánován na příští jaro, kdy bude EU předsedat Francie, od jejíhož prezidenta Emmanuela Macrona nápad uspořádat konferenci předloni vzešel.
