Europoslanci schválili plně hrazenou mateřskou

Ženy v Evropské unii by měly podle rozhodnutí europoslanců během mateřské dovolené dostávat plnou výši platu. Zákonodárci rozhodli i o tom, že by se měla také zavést minimálně dvoutýdenní plně hrazená otcovská dovolená. S novými pravidly musí souhlasit ostatní členské země EU.

Europoslanci rovněž rozhodli, že minimální délka mateřské by měla v Evropské unii dosahovat 20 týdnů místo dnešních čtrnácti. To se ale na rozdíl od případné výše peněžité pomoci během mateřské Česka netýká, neboť u nás je mateřská dovolená výrazně delší než zmiňovaných dvacet týdnů. V Česku je to 28 týdnů, v případě narození více dětí to ale může být i 37 týdnů.

S návrhy na změny v pravidlech týkajících se mateřské dovolené přišla před časem Evropská komise, která ji nicméně chtěla v EU rozšířit minimálně na 18 týdnů, nikoli na dvacet schválených poslanci. Navíc neuvažovala o tom, že by placení mateřské v plné výši platu mělo být povinné.

V Česku je to nyní tak, že po dobu mateřské dovolené nahrazuje matkám ušlý příjem peněžitá pomoc v mateřství, která je jednou z dávek systému nemocenského pojištění. Vyplácí se ve výši 70 procent vyměřovacího základu. Od ledna 2009 činila maximální výše peněžité podpory v mateřství 28 890 korun.

Kritika z členských zemí

Už dříve plány na zvýšení plateb ženám na mateřské dovolené kritizovaly některé členské státy unie. Třeba Británie se nechala slyšet, že by jí to zdvojnásobilo náklady na čtyři miliardy liber (98 miliard korun). Londýn navíc podotýká, že už nyní zhruba devadesát procent Britek 20 týdnů zůstává doma i bez toho, že by musely mít nějaké lepší podmínky prosazované unií.

Kritika zazněla ale třeba i z Francie, která také poukazovala na náklady. V této zemi mateřská dovolená trvá šestnáct týdnů a dodatečné výdaje by v době, kdy Paříž stejně jako ostatní metropole kvůli dopadům krize přistupuje k nepopulárním škrtům a reformám, mohly podle odhadu tamních představitelů dosahovat kolem 1,3 miliardy eur (32 miliard korun).

Podle některých zdrojů obeznámených s pozicemi států jsou prý členské země připraveny smést návrhy v takového podobě ze stolu.

Hodně rozporuplné byly i názory jednotlivých poslanců. "Zařazení otcovské dovolené působí jako naprosto cizorodý prvek. Původním cílem směrnice je ochrana mateřství zaměstnankyně, nikoli lepší sladění zaměstnání a rodinného života. Postavení otce jako rodiče do této směrnice nepatří," řekl lidovecký europoslanec Jan Březina.

Česká levice tleská

Naopak sociální demokraté, komunisté nebo třeba zelení plánované prodloužení mateřské dovolené na 20 týdnů vítají. "To bude mít vliv na zlepšení zdravotního a psychického stavu matky, která se tak může plně věnovat péči o dítě. Prodloužení minimální délky mateřské dovolené rovněž podpoří kojení, které má prokazatelně pozitivní vliv na zdraví dítěte i matky," řekla sociální demokratka Zuzana Brzobohatá.

Europoslanci ODS podotkli, že plán na to, aby ženy dostávaly úhradu předchozí mzdy, je bez jakéhokoli horního limitu.

"Tato norma zásadním způsobem zasahuje do pracovního práva členských států. Pro Českou republiku to znamená, že někdo bude muset matkám platit sto procent předchozího platu celých 28 týdnů. Je ovšem otázka, kdo bude mateřskou a otcovskou hradit? Bude to stát, tedy daňoví poplatníci? Nebo bude tato zátěž částečně přenesena na zaměstnavatele? To pak ženy nikdo nezaměstná," řekla občanská demokratka Andrea Češková.