Obnovení trestního stíhání českého premiéra Andreje Babiše se ve středu dostalo na program plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Poslanci se ve zhruba padesátiminutové debatě neshodli mimo jiné na tom, zda je Babišova kauza vnitřní záležitostí Česka, anebo by se měla řešit na evropské úrovni. Zatímco podle české europoslankyně Dity Charanzové (za ANO) je taková debata irelevantní, Němka Monika Hohlmeierová zdůraznila, že podezření ze zneužívání evropských dotací není "interní" českou věcí. Usnesení v návaznosti na debatu EP přijme až na jednom z příštích zasedání, podle informací by to mělo být již v únoru.
"Nemáme nic víc než dojmy, předsudky, možná osobní animozitu a přenášíme domácí politickou bitvu z České republiky na unijní půdu," řekla v debatě místopředsedkyně EP Dita Charanzová, která byla zvolena za hnutí ANO premiéra Babiše. V otázce auditu podle ní probíhá "standardní komunikace" mezi Českem a EU, "standardní" je podle ní také práce českých orgánů činných v trestním řízení.
"Ctěme presumpci neviny," vyzvala Charanzová. Bod jednání týkající se českého premiéra označila za "zcela irelevantní a postrádající smysl". Debata v EP podle ní nese "politický podtext" a to, že se europarlament nechal vtáhnout do vnitropolitického boje, označila za "nevhodné". Také podle Ondřeje Knotka z hnutí ANO byla půda EP "nešťastně využita k přenesení domácí politické situace".
Charanzové i Knotkovi oponovala například předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová, podle které se nejedná o "českou interní diskusi". Hohlmeierová zdůraznila, že jí nejde o to, jak postupuje v případu česká justice. "Evropské dotace nesmí podporovat oligarchické struktury," zdůraznila německá europoslankyně z lidovecké frakce (EPP).
Zástupce Evropské komise Virginijus Sinkevičius na počátku debaty zdůraznil, že EK má "nulovou toleranci pro podvody nebo zneužívání evropských fondů" a že se zabývá možným střetem zájmů ve všech členských zemích včetně Česka. Podrobnosti z auditů eurokomisař nesdělil, neboť jsou podle něj až do skončení celého kontrolního procesu tajné.
Chyba systému?
Řada europoslanců, například Mikuláš Peksa (Piráti), v debatě vyzvala v souvislosti s případem českého premiéra k vytvoření systému čerpání unijních dotací s jasnými, přísnějšími pravidly. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je skutečnou příčinou současného stavu "systém EU, který umožňuje korupci prostřednictvím dotování soukromých podniků".
Také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem výboru pro rozpočtovou kontrolu, v rozhovoru odmítl, že by debata na půdu EP nepatřila. Jejím cílem podle něj bylo "dát politicky najevo, že nikdo v Evropské unii nebude porušovat nařízení o střetu zájmů včetně premiéra České republiky, padni komu padni". Babiš podle Zdechovského chtěl, aby Evropa byla konečně rozhodná a začala konat. "Tak v tomhle případě může vidět, že jsme neskutečně rozhodní a že konáme," dodal.
V Evropském parlamentu se o českém premiérovi debatovalo v návaznosti na obnovení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman o něm rozhodl na začátku prosince. Věc vrátil k došetření. Důkazní situace podle něj neodůvodňovala ani zastavení stíhání, ani podání obžaloby.
Podstatou případu je to, že Farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na niž by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost pod Agrofert vrátila. Babiš vlastnil holding do předloňského února, pak jej vložil do svěřenských fondů. Babiš dlouhodobě obvinění odmítá.
