Protesty proti xenofobii a kritika francouzské praxe vypovídání balkánských Romů nestačí. Romská problematika není uspokojivě vyřešena prakticky v žádné evropské zemi a za situaci svého etnika jsou spoluzodpovědní i sami Romové. Je proto zřejmé, že záležitost bude muset být řešena na úrovni EU. Vyplývá to z ohlasů dnešních evropských listů na vyostřenou debatu kolem francouzského navracení Romů na Balkán.
"Prakticky každá členská země EU má problémy s menšinami. A všechny dohromady stejně jako unie coby celek dosud v integrování Romů neuspěly. Nesou tedy spoluzodpovědnost za to, co se nyní ve Francii děje," napsal rakouský deník Der Standard.
"Vedle morálního existuje i další, psychologicky velmi zajímavý rozměr věci. Pokud svoboda pohybu a právo usadit se kdekoli patří k největším výdobytkům unie, proč nedokážeme zajistit jedné skupině lidí, která se z historických a sociálních důvodů musí volně pohybovat a nesměla se pevně usazovat, důstojné bytí odpovídající jejímu způsobu života?" ptá se list.
Podle nizozemského deníku de Volkskrant "srovnávat francouzský postup s nacistickými zločiny jen znemožňuje celkový pohled na problematiku Romů. Jde o etnickou skupinu, která je ve východní Evropě odnepaměti diskriminována, ale ani v západní Evropě nebyla integrována vůbec nebo jen málo".
"Pokusy západních vlád zapojit Romy do společnosti byly málo úspěšné. Bylo by příliš jednoduché svádět všechno na selhání státní politiky. Také Romové jsou odpovědni za svou izolovanost. Příliš lpí na své kultuře a nejsou prostě ochotni se přizpůsobit pravidlům a zvyklostem zemí, v nichž žijí. Kolektivní odsuny však nejsou správnou odpovědí: každý občan EU má právo, aby se s ním jednalo jako s individuální osobností," míní de Volkskrant.
Nový strach
"Evropou obchází nový strach," píše italský deník La Repubblica. "Tentokrát ho způsobují lidé v obytných přívěsech, oblečení do pestrých hadrů. Právě tento strach přiměl francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby se k evropské komisařce Viviane Redingové choval nezdvořile. Stejný strach přiměl italského premiéra Silvia Berlusconiho, okamžitě Sarkozyho podpořit. Výsledkem tohoto strachu je prudký historický zlom nejen ve Francii, bývalé zemi 'Volnosti', kde nacházeli útočiště mnozí pronásledovaní, ale i v zásadách Evropské unie."
Také rakouský deník Die Presse vidí v postupu Paříže porušení republikánských principů. "Je to vlastně bizarní: Francie sice rozšířila svou moc i do Evropy, není ale ochotna své republikánské principy o Volnosti, Rovnosti a Bratrství aplikovat i na této nové úrovni. Francie může svůj sociální problém s Romy odkopnout na jiné.
Může porušovat pravidla unijního trhu, aby upřednostnila vlastní průmysl a vlastní pracující před konkurencí. Francouzské elity to dělají zcela samozřejmě, protože jejich národ je velký a v EU mocný, a protože je dosud nikdo nevykázal do patřičných mezí. Ošemetné ale na tom nejsou jen negativní důsledky pro jiné země. Tato situace podkopává celou Evropskou unii, dělá z ní kopací míč národních zájmů."
Polský deník Gazeta Wyborcza míní, že "protest EU proti xenofobii (ve Francii) nestačí. Problémy s Romy vyplývají z neúspěchu evropských zemí při integraci romské menšiny. Cíle jsou jasné: boj proti chudobě a vzdělání pro romské děti. Úspěchu však nelze dosáhnout jen v Rumunsku, Španělsku nebo Polsku. Romové se zřídka účastní voleb, proto nemají příležitost požadovat pomoc od vlád zemí, v nichž žijí. Proto jim musí pomáhat Brusel".
Francouzský katolický deník La Croix konstatuje, že "výtky zvenčí Francouze podráždily", poukazuje však na to, že komisařka Redingová měla také předložit návrhy konkrétních řešení pro Romy, což neudělala.
Sarkozyho popichování, aby Romy přijalo Lucembursko, odkud Redingová pochází, jen přililo olej do ohně. "Jsou prostě dny, kdy je zapotřebí mnoho dobré vůle, aby bylo možné věřit, že politická debata má nějakou úroveň."
