Evropští extremisté slaví. V parlamentu se ale rozplynou

Přestože hospodářská krize a nízká účast přinesly ve volbách do Evropského parlamentu značné zisky krajně pravicovým a dalším extremistickým stranám, jejich zástupci nebudou mít dostatek hlasů, aby mohli na chodu parlamentu prakticky cokoliv ovlivnit. 

Pro levici ve velkých zemích evropské sedmadvacítky, jako je Německo, Británie a Francie, jsou ale výsledky voleb historickým debaklem.

Těžkou porážku volby znamenaly pro vládnoucí britské labouristy, kteří skončili na bezprecedentním třetím místě za opozičními konzervativci a protievropskou Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP). Nejhorší výsledek britských labouristů za poslední století dále oslabuje pozici premiéra Gordona Browna, který čelí hlasům ve vlastní straně, aby odstoupil.

Ve Francii opoziční socialisté zaostali za vládní pravicí prezidenta Nicolase Sarkozyho daleko výrazněji, než předpovídaly předvolební průzkumy.

ČTĚTE TAKÉ: Volby do EP. Unie je euroskeptičtější a míří doprava
                        Konec odpůrců Lisabonu z Libertas. Ganley bez šancí
                        Do europarlamentu míří nizozemští antiislamisté

Tím, že hlasovali pro opoziční uskupení, vystavili voliči vládnoucím stranám účet také například v Estonsku, Bulharsku, Španělsku či Portugalsku. V Itálii sice zvítězilo konzervativní seskupení premiéra Silvia Berlusconiho Lid svobody, výrazně ale zaostalo za svým předsevzetím. Zřejmě se na tom podepsaly aféry, které Berlusconiho v poslední době provázejí. Tou poslední významnou byl skandál kolem stovek fotografií zachycujících spoře oděné ženy a muže na Berlusconiho sardinském sídle, který se dotkl i českého expremiéra Mirka Topolánka.

Spojení xenofobové?

Ve volbách značný zisk zaznamenaly krajně pravicové i další extremistické strany. V europarlamentu zasednou zástupci Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), které jeho kritici označují za protiromské a antisemitské, xenofobní Britské národní strany, nizozemské protiimigrantské a protiunijní Strany pro svobodu či Strany Velké Rumunsko.

V Rakousku zase posílil euroskeptický Seznam Hanse-Petera Martina i populističtí svobodní.

Podle předběžných propočtů nově v EP zasedne 35 europoslanců, které lze spojovat s extremistickými postoji, přičemž ještě v minulém volebním období jich bylo necelých 30. V Evropském parlamentu ale po volbách zasedne 736 poslanců, hlasy extremistů tak nebudou mít velkou váhu.

"Volební výsledky odhalily krizi demokracie v národních státech spíš než na celoevropské úrovni. V členských státech jsme svědky většího a většího nárůstu populismu, který ještě podporují politické skandály," řekl internetovému serveru Euractiv šéf evropských studií na bruselské univerzitě ULB Mario Telo.

Posílení krajní pravice by mohlo vyústit ve vytvoření poslanecké frakce. K jejímu vytvoření je třeba nejméně 19 europoslanců z celkem pěti členských států EU. Extremisté se sice o podobný krok v minulosti již pokusili, ale jejich frakce ITS (Identita, tradice a suverenita) se rozpadla ani ne po roce poté, co ji opustili poslanci z rumunské nacionalistické Strany Velké Rumunsko.

Nelíbily se jim totiž výpady jedné z členek frakce, italské europoslankyně Alessandry Mussoliniové, která je vnučkou italského diktátora Benita Mussoliniho.

Fašistická rétorika a protiislámská hesla

Pokud však nová extremistická frakce vznikne, mohla by vydržet podstatně déle. Zatímco ITS mnohdy připomínala nesourodý slepenec, nově se do Evropského parlamentu dostaly strany a hnutí, které lze označit za kvazifašistické, jejichž zástupci hledají viníky nejrůznějších problémů převážně u národnostních menšin. Například maďarský Jobbik stál u zrodu tamní polovojenské Národní gardy, jejíž příslušníci si oblíbili fašistickou symboliku.

K ní nemají daleko ani zástupci Britské národní strany (BNP), již získali dvě křesla.

Pohoršení vzbuzuje především účast dlouholetého nacistického aktivisty Andrewa Bronse, který byl dokonce odsouzen za útok na policistu tmavé pleti.

Bez poskvrny není ani šéf strany Nick Griffin. Ten už v neděli prohlásil, že Británie je "křesťanskou zemí a islám není vítán, protože islám a křesťanství, islám a demokracie, islám a práva žen nejdou dohromady".

"Růst extrémně pravicových stran je hodně špatným znamením a lze ho jednoznačně spojit s ekonomickým propadem," řekl internetovému serveru EUobserver Gerry Gable, šéf britského antifašistického měsíčníku Searchlight.

Protiislámská rétorika do Evropského parlamentu vynesla i nizozemskou Stranu pro svobodu (PVV) politika Geerta Wilderse, který se proslavil jako autor filmu Fitna (Rozvrat), jenž označuje islám jako náboženství plné násilí. Následovníkům Wilderse, kolem něhož strana vznikla, patří celkem čtyři europoslanecká křesla, přičemž PVV je v současnosti druhou nejsilnější stranou v Nizozemí.

Lepší účast, než se čekalo

Nejnižší volební účast v celé EU byla na Slovensku, hlasovat přišla necelá pětina oprávněných voličů.

ČTĚTE TAKÉ: Eurovolby bojují s nezájmem lidí: Vždyť čas má i vrah

K urnám letos přišlo něco málo přes 43 procenta Evropanů, což je o necelých 2,5 procenta méně než před pěti lety. Ještě v dubnu nicméně průzkumy ukazovaly, že k volbám nepřijde víc než 34 procenta voličů.

"Volební účast byla mnohem lepší, než se čekalo," uvedl Kaczyński s tím, že účast sice klesá, avšak ne extrémně. Podle něj je třeba všimnout si například Estonska, Slovenska, Polska nebo Dánska, kde se volební účast oproti minulým eurovolbám zvýšila.

Slovensko má sice stejně jako ve volbách v roce 2004 nejnižší volební účast, letos se však v zemi dostavilo k urnám o zhruba 2,5 procenta Slováků víc než tehdy.

V Dánsku je tento nárůst jedenáctiprocentní, v Polsku zhruba sedmiprocentní, v Estonsku dokonce šestnáctiprocentní. Podle Kaczyńského si nevedli nejhůř ani Češi, kde byla volební účast zhruba 28 procent, tedy stejně jako před pěti lety.

Foto: ČTK/AP, Reuters