Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci.
"Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů," uvedli finský prezident a premiérka.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto ve čtvrtek prohlásil, že členství jeho země v alianci zvýší bezpečnost pobaltské oblasti. V debatě s poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že Finsko může nabídnout 280 000 vojáků připravených k boji a že finská armáda hodlá modernizovat své vzdušné síly. "Jsme přesvědčeni, že Finsko přinese NATO přidanou hodnotu," řekl ministr. Podotkl přitom, že jeho zemi v současnosti žádné bezprostřední nebezpečí ze strany Ruska nehrozí.
Sociálnědemokratická strana premiérky Marinové se musí rozhodnout do soboty, zda podání žádosti Finska o vstup do NATO podpoří. Tisková konference finského prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky" je naplánovaná na neděli, napsala agentura AFP s odvoláním na úřad finského prezidenta. Parlament, kde je podle AFP naprostá většina poslanců pro vstup do NATO, se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat, sdělil ve čtvrtek předseda zákonodárného sboru Matti Vanhanen. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO se očekává v brzké době.
Podpora vstupu do Severoatlantické aliance v obou zemích po únorovém ruském útoku na Ukrajinu výrazně vzrostla. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů, pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.
Osud Ukrajiny je pro Finsko zvlášť znepokojující. Země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelila invazi ze strany Sovětského svazu. Finsko se dlouho útoku úspěšně bránilo, nakonec ale v důsledku konfliktu přišlo o deset procent svého území.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek prohlásil, že pokud Finsko o vstup do aliance požádá, bude vřele přivítáno a přijímací proces bude hladký a svižný. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že případné připojení Finska k alianci bude pro Rusko představovat hrozbu. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím.
Finský prezident Niinistö ve čtvrtek po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem odmítl, že by případný vstup jeho země do NATO byl zaměřen proti jinému státu. Podotkl nicméně, že pokud Finsko vstoupí do NATO, může si za to ruský prezident Vladimir Putin sám. "Vy jste to způsobil. Podívejte se do zrcadla," řekl.
