Fischer jede do Bruselu, kde čekají na Klausův podpis

V Bruselu čím dál více sílí víra, že prezident Václav Klaus lisabonskou smlouvu podepíše. Základní otázkou je kdy? Přesněji kdy Ústavní soud rozhodne o senátorské stížnosti. A zejména, jak dlouho pak bude česká hlava státu ještě váhat s ratifikaci smlouvy. Na tyto otázky bude odpovídat premiér Jan Fischer během své dnešní cesty do Bruselu.

Na kobereček si ho pozvali všichni tři nejvyšší šéfové EU: švédský premiér a předseda Evropské rady Fredrik Reinfeldt, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a šéf europoslanců Jerzy Buzek.

Načasování finálního podpisu je klíčové z mnoha důvodů zejména pak pro podobu nové Evropské komise. Ale také pro španělské předsednictví. To se ujme vedení nad Evropskou unií počátkem příštího roku, kdy by podle plánu měla lisabonská smlouva vstoupit v platnost.

Bruselská unijní mašinérie proto nelení a spřádá možné konstrukce dalšího fungování EU pro následující měsíce „s i bez" podpisu.

Scénáře jsou dva a oba předpokládají, že se stávající Evropská komise stane na kratší či delší dobu komisí překlenovací.

Kdyby Klaus smlouvu podepsal ještě v říjnu, unie by měla stále dost času schválit zachování principu: každá členská země má v Bruselu svého komisaře. O složení nové komise by mohlo být jasno už v listopadu. 

„Málokdo ale věří, že by to všechno najednou běželo rychle a bez problémů. Spíše se mluví o podpisu v prosinci. I za takového předpokladu by se dalo ještě všechno včas stihnout," říká jeden z diplomatů pracující pro komisi.

Pokud si bude český prezident dávat načas, bude muset Evropská unie komisi zredukovat minimálně o jednoho komisaře. A tady nejspíš nastoupí typické eurokličky.

Ač se Čechům hrozí, že kvůli zmaření ratifikace lisabonské smlouvy právě oni přijdou o svého zástupce v komisi, je tento trest málo pravděpodobný. Na zmenšené verzi nové komise by se musely shodnout všechny členské státy, včetně Česka. Už nyní se pro tento případ počítá s šestadvaceti komisaři a jedním vysokým zmocněncem pro zahraniční záležitosti.

„Vysokého zmocněnce bude muset summit vybrat koncem října tak jako tak. Tomu stávajícímu, Javieru Solanovi, také vyprší mandát," říká bruselský analytik Piotr Maciej Kaczynski.

Případné tahy perem prezidenta Klause pozorně sledují zejména ve Španělsku. Pokud do konce roku nepodepíše, nevznikne v lednu nový post prezidenta EU. Ten by měl reprezentovat unii navenek a řídit unijní summity. „To by prakticky znamenalo, že Španělsku zůstane plnohodnotné předsednictví," dodává Kaczynski.

Brusel v tyto dny působí na první pohled klidně, jako kdyby se s vyjednáváním o podobě nové komise skutečně čekalo na to, až se osud Lisabonské smlouvy vyjasní. Ve skutečnosti se tvrdě vyjednává o rozdělení vlivu: která země získá který post v komisi, zda bude Tony Blair novým prezidentem unie, a kdo bude jakýmsi „ministrem zahraničí". Český prezident ale stále může všem udělat rázný škrt přes rozpočet.

Foto: ČTK a archiv EK