Francouze pobouřilo prosazení důchodové reformy bez hlasování poslanců

Zahraničí
17. 3. 2023 12:27
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Rozhodnutí francouzské vlády prosadit důchodovou reformu bez hlasování parlamentu vyvolalo v noci na dnešek násilné nepokoje. Během spontánních demonstrací, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí, hořela v Paříži a dalších francouzských městech auta. Odbory v pátek vyzvaly zaměstnance k zesílení stávek a krátce zablokovaly pařížský silniční okruh. V metropoli ale už na příkaz ministra vnitra Géralda Darmanina začalo odklízení odpadků, které se v některých čtvrtích hromadily kvůli stávce popelářů, uvedla agentura Reuters.

Darmanin uvedl, že policie zatkla asi 310 lidí, a slíbil, že proti potížistům zakročí. "Opozice je legitimní, protesty jsou legitimní, ale vyvolávání chaosu nikoli," řekl rozhlasové stanici RTL. "Stalo se něco zásadního, a to, že se okamžitě odehrála spontánní mobilizace po celé zemi," okomentoval protesty lídr levice Jean-Luc Mélenchon.

Více než osm z deseti lidí není spokojeno s rozhodnutím vlády vynechat hlasování v parlamentu. Až 65 procent dotázaných si přeje pokračování stávek a protestů, ukázal průzkum společnosti Toluna Harris Interactive pro rozhlasovou stanici RTL.

Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (28 750 Kč).

Francouzská vláda Élisabeth Borneové ve čtvrtek použila článek 49.3 ústavy, díky čemuž reformu přijala bez hlasování parlamentu. Schválení zákona nyní mohou poslanci zvrátit jen vyslovením nedůvěry vládě, mají na to čas do pátečních 15.20. Pravděpodobnost, že by se roztříštěná opozice dokázala sjednotit a svrhnout vládu, je však malá. Pravicoví Republikáni (LR) vyloučili, že by se připojili k návrhům na vyslovení nedůvěry. Hlasování by se pravděpodobně uskutečnilo začátkem příštího týdne.

Ministr práce Olivier Dussopt televizi BFM TV řekl, že zákon nakonec bude přijat, a bagatelizoval riziko, že by to mohlo podnítit další hněv. "Nepopírám obtíže, kterým čelíme, ale ve chvíli, kdy se věci hýbou, musíme držet kurz," dodal.

Široká aliance hlavních francouzských odborů prohlásila, že bude pokračovat v mobilizaci, aby se pokusila vynutit si obrat ve schválení reformy. Dnes se konají protesty ve městech včetně Toulonu a další byly naplánovány na víkend. Na příští čtvrtek je naplánován nový den celostátních protestních akcí.

Zatímco osm dní celostátních protestů od poloviny ledna a mnoho dalších místních protestních akcí bylo dosud převážně pokojných, noční nepokoje připomínaly protesty takzvaných žlutých vest. Ty vypukly koncem roku 2018 kvůli vysokým cenám pohonných hmot a donutily Macrona k částečnému obratu v otázce uhlíkové daně.

Autor: ČTK , Alfréd NovotnýFoto: , deposithphotos/stadtratte

Další čtení

ilustrační foto

Krejčíře Afrika nevydá. Až si odsedí svých 35 let. Doma ho čeká dalších 15

Zahraničí
6. 4. 2025

Tisíce Američanů demonstrovaly proti Trumpovi. Heslo dne: Ruce pryč!

Zahraničí
6. 4. 2025
ilustrační foto

Po zemětřesení v Barmě chybí záchranáři z USA. Trump omezil pomoc

Zahraničí
5. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ