Kontroverzní korutanský hejtman Jörg Haider dostal za svou první návštěvu Iráku od diktátora Saddáma Husajna půl milionu dolarů, za druhou pak další dva miliony (tehdy asi 15, respektive 60 milionů korun). Týdeníku Profil to řekl podnikatel Franz Limpl, který hejtmanovy návštěvy v Iráku zajišťoval.
Irák prý platil v rámci snahy získat spojence na Západě. Podle magazínu plynuly vysoké částky z Bagdádu i do irácko-rakouské společnosti, kterou založil Haiderův spolustraník Ewald Stadler.
Haider, který se na podzim 2008 zabil při autonehodě, byl v roce 2002 v Iráku celkem třikrát.
ČTĚTE TAKÉ: Nový skandál haiderovců. Upláceli je za dálnici na Brno?
Haider mýtu zbavený. S miliony "bokem"
Rodí se Haiderovo muzeum. V nacistických bunkrech
Dvaašedesátiletý Limpl působí v Iráku od roku 1981, jedenáct let pracoval pro tamní ministerstvo průmyslu a řídil velké projekty. Měl přístup k nejvyšším představitelům bývalého režimu i k Husajnovi. S Haiderem se prý znal přes pětadvacet let, Limplova žena byla v Korutanech poslankyní zemského sněmu za Haiderovu Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ). Když Haider stranu opustil a založil Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), následovala ho.
Profil informace o penězích pro Haidera zveřejnil už minulý týden. Vycházel z dokumentu iráckého ministerstva vnitra z května 2008. Podle něj Haider od diktátora v roce 2002 inkasoval 1,25 milionu dolarů, Stadler pak pro irácko-rakouskou společnost 3,75 milionu dolarů.
Televizní propaganda
Limpl v rozhovoru v Profilu uvedl, že ví o jiných sumách. Organizací Haiderovy návštěvy v Iráku jej prý pověřil sám Husajn, který chtěl na Západě najít spojence. "Vím, že se za to zaplatily peníze." Haider měl dostat další sumu i za vystoupení v arabské televizi.
Finanční záležitosti měl podle Limpla na starosti Haiderův tajemník Karl Heinz Petritz. "Měl jsem dojem, že Haider sám s tím oficiálně nechtěl nic mít," podotkl podnikatel. Haiderově delegaci prý bylo při jeho první návštěvě Iráku v únoru 2002 přislíbeno půl milionu dolarů.
"Petritz se kvůli tomu v mém domě v Bagdádu rozčiloval, že je to málo. Počítal s jedním až dvěma miliony dolarů. Peníze se pak v Rakousku k Petritzovi dostaly přes iráckého obchodníka žijícího v Sankt Veitu," vysvětluje Limpl. "Po druhé návštěvě (v květnu 2002) to byly dva miliony amerických dolarů pro Haidera. Jak se předání peněz uskutečnilo, nevím. Saddám se mě pak ptal, jestli tahle částka byla O.K." Petritz prý říkával, že je třeba naplnit prázdnou stranickou pokladnu na volební boj a reklamu.
"To jsou naprosto nesmyslná tvrzení. Pan Limpl fantazíruje. Ani Haider, ani já jsme nikdy peníze z Iráku nedostali. Podám žalobu," reagoval pro týdeník Profil Petritz.
Léčení dětí?
Brání se i Stadler. Tvrdí, že dokument o financích pro Haidera a irácko-rakouskou společnost je padělek. Uvedl, že peníze z Iráku byly na léčbu iráckých dětí. Limpl ale magazínu řekl, že na léčení byly jiné peníze.
Deník Die Presse arabský dokument otištěný v Profilu předložil iráckému ministerstvu vnitra. Příslušný šéf, který ho měl před dvěma lety parafovat, jeho pravost nyní popřel.
Bagdád k případu zatím nezaujal stanovisko. I když se po Husajnově pádu Iráčané snaží dohledat miliardy z minulého režimu, zveřejnění informací o případných dotacích pro západní politiky by mohlo poškodit vzájemné vztahy se Západem, napsal Profil.
Rakouští vyšetřovatelé nalezli letos v únoru při domovní prohlídce deník někdejšího generálního tajemníka FPÖ Waltera Meischbergera. Píše v něm prý o penězích pro Haidera z Libye a Iráku a o následných tocích financí do Lichtenštejnska a Švýcarska.
Foto: www.profimedia.cz, flickr.com/pixelpoint
