Kamery s termovizí, pohraniční stráž v džípech a policisté, kteří při honu na ilegální přistěhovalce projíždějí snímacím zařízením vlaková kupé. Toto je obrázek současné atmosféry na asi stokilometrové slovensko-ukrajinské hranici, která se kvůli "Schengenu" během několika měsíců promění v nejvýchodnější cíp zóny s otevřenými vnitřními hranicemi Evropské unie.
Technicky je zabezpečení hranic na velmi vysoké úrovni; nestane se ale tato dělící čára novou, vyspělejší verzí "železné opony", ptá se agentura AP.
Devět z deseti nových členských zemí Evropské unie, které do Unie vstoupily v roce 2004, se stane 31. prosince součástí tzv. schengenské zóny. Tento krok pro ně znamená završení jejich snah o zajištění základních práv, které členským státům garantují ustavující smlouvy EU. A právě svoboda pohybu občanů uvnitř Unie bez potřeby prokázat se pasem je jednou z nich.
Všech těchto devět nových členských zemí se proto připravuje na brzké zrušení mezistátních kontrol na hranicích s ostatními členskými zeměmi. Jejich cestu však narušilo několik překážek. Především Slovensko a Polsko měly problémy s dodržením lhůty pro přísná bezpečnostních opatření požadovaná Evropskou unií.
Své pochyby o tom, jak moc účinná tato opatření budou, neváhalo vyslovit třeba Rakousko. Například Kypr se v této souvislosti rozhodl, že pro jistotu ponechá v provozu některé z příhraničních kontrolních stanovišť s tureckou částí ostrova.
Rozšíření Schengenu bude mít pro unijní nováčky symbolický význam. Přestože již nějakou dobu jsou plnohodnotnými členy evropské sedmadvacítky, na hranicích si museli ponechat hraniční kontroly. Představitelé devíti většinou postkomunistických zemí tvrdí, že krok k bezhraniční zóně je tak důležitý jako pád železné opony v roce 1989.
Paradoxem je, že to, co nyní roste na východní hranici EU, je svým způsobem novou "hi-techovou" verzí železné opony.
Na slovensko-ukrajinské hranici sice lidi neděsí ostnatý drát, ale snaha zabránit přílivu přistěhovalců z východu nabírá na intenzitě. A odpovědní činitelé tvrdí, že jsou odhodláni vyvrátit obavy Západu z toho, že unijní nováčci nebudou schopni zabezpečit své hranice proti teroristům a ilegálním přistěhovalcům.
"Střežení této hranice (mezi Slovenskem a Ukrajinou) je klíčové," říká náměstek slovenského ministra vnitra Jozef Buček, který má na starosti přípravy země pro vstup do Schengenu. "EU se bojí, že to bude právě zde, kudy se budou chtít všichni přistěhovalci a teroristé dostat přes hranice. My ale budeme schopní jim v tom zabránit," dodává Buček.
Betonové protitankové zátarasy ostatně byly na ukrajinské straně dávno v dobách Sovětského svazu. Na československé hranici nebylo v té době žádných omezení pohybu.
Představitelé EU již nějakou dobu provádějí pečlivé kontroly připravenosti kandidátských zemí na vstup do Schengenu. Vedle Slovenska jde též o Slovinsko, Estonsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Maltu, Polsko a ČR.
Spolu s nimi se na vstup připravuje též Švýcarsko. Podle mluvčího evropského komisaře pro otázky vnitra a bezpečnosti Franca Frattiniho Frisa Roscama Abbinga by měly být prověrky připravenosti jednotlivých zemí hotovy během září. "Posuzujeme jednu zemi za druhou na bázi přísných kritérií," uvedl Abbing, podle něhož se možná některé země nestačí do konce prosince pořádně připravit.
Posílení bezpečnosti na slovensko-ukrajinských hranicích stojí 48 milionů dolarů (987 milionů korun), které společně hradí EU a Slovensko.
V Sobrancích, vzdálených patnáct kilometrů od hranic oddělujících někdejší Sovětský svaz a jeho satelity, již za tyto peníze vyrostlo hypermoderní strážní centrum, vybavené nejnovějšími počítači a plazmovými obrazovkami, které přenášejí jakýkoliv pohyb v okolí hranic.
Policisté z něj budou koordinovat svůj hon na případné nelegální "vetřelce", říká šéf slovenské pohraniční policie Miroslav Uchnar.
Počet strážců, kteří hlídají hranice s Ukrajinou, se podle něj od roku 2004 z původních 293 zdvojnásobil a příští rok by měl dosáhnout 747. Pokud to prý bude zapotřebí, pohraniční policie bude na sněžných skútrech vysílána také do těžko dostupných míst u hranic, kde v zimě napadne sníh až do výšky dvou metrů.
Na Slovensku, v Polsku, ale i v Maďarsku, které budou sousedit s mimoschengenskými státy, se tak do pohraniční stráže stále najímají noví lidé. Tento trend ostře kontrastuje s vlnou propouštění a rekvalifikací bývalých strážců v Německu či České republice, kde už není pohraničníků zapotřebí.
A úřady tvrdí, že posílení bezpečnostních hlídek na vnějších hranicích EU se už vyplatilo. V roce 2004 bylo na hranicích s Ukrajinou zadrženo 8100 uprchlíků, kteří chtěli nelegálně přejít do EU; podle slovenských úřadů se toto číslo minulý rok snížilo na polovinu. "Teď čelí vysokému riziku, že je chytíme. Donutili jsme je hledat si jiné cesty," dodává Uchnar.
Schengenskou dohodu o zrušení hraničních kontrol uvnitř zúčastněných států podepsala v červnu 1985 pětice zástupců Holandska, Belgie, Lucemburska, Německa a Francie na palubě říční lodi na Mosele u lucemburského Schegenu. Ke dohodě se dodnes připojilo třicet států, z toho 27 členů EU a tři nečlenové (Norsko, Island a Švýcarsko). Závazky uvedlo v život jen patnáct.
Na fotografiích: (1) Slovenský dělník upravuje kemery na hranicích u vsi Velke Slemence, 12. červen 2007; (2) Pěší přechod mezi Ukrajinou a Slovenskem, 12. červen 2007; (3) Nový hraniční přechod Vyšné Nemecké, 12. červen 2007; (4) Rekonstrukce železné opony u obce Čížov, srpen 2003
FOTO: (1), (2), (3) AP), (4) michaelbrochstein.com
