Finance
Horní Rakousy loni daly protiatomovým aktivistům miliony korun

Rakouská spolková země Horní Rakousy nepřestává financovat protiatomové aktivity v Česku ani osmnáct let poté, co byla spuštěna jaderná elektrárna Temelín. Loni poslala českým protiatomovým sdružením zhruba 4,5 milionu korun.

Vyplývá to z přehledu poskytnutých dotací za rok 2017, který tento týden zveřejnila hornorakouská vláda. Podle této zprávy Horní Rakousy přerozdělily na dotacích různým organizacím, bojujícím proti jaderné energetice, celkem 350 tisíc eur (9,1 milionu korun), z toho necelá polovina (170 tisíc eur), připadla osmi občanským sdružením v České republice. Jejich jména ale zpráva nezmiňuje. Zbytek, tedy 180 tisíc eur, získaly tři protiatomové organizace v Rakousku.

Podle hornorakouského radního pro životní prostředí a člena Strany zelených Rudiho Anschobera je pokračující podpora českým antiatomovým sdružením logická. I když už Temelín dávno vyrábí elektřinu, v zájmu Horních Rakous je nyní to, aby se elektrárna nerozšiřovala. "Rozhodnutí o rozšíření jaderné elektrárny Temelín padají v Česku, proto je tam nutná intenzivní práce s veřejností," uvedl Anschober.

Čeští aktivisté dostali letos méně

Na přerozdělení dotací českým organizacím podle něj panuje v hornorakouském zemském sněmu shoda napříč všemi politickými stranami. "Přerozdělují se na základě stejného klíče jako všechny ostatní dotace," řekl Anschober.

Částky, které loni získala česká a rakouská protiatomové sdružení, jsou ale výrazně nižší než tomu bylo v minulosti. Například mezi lety 2006 a 2008 spolufinancovala vláda Horních Rakous činnost těchto organizací částkou jeden milion eur, tedy zhruba půl milionu eur ročně.

A ve financování těchto aktivit pokračuje i poté, co v roce 2010 zpochybnil účelnost těchto dotací i hornorakouský Zemský účetní dvůr (LRH). Tento kontrolní úřad kritizoval fakt, že ani přes masivní podporu země Horní Rakousy se aktivistům nepodařilo dosáhnout hlavního cíle, tedy zastavení jaderné elektrárny Temelín, případně odstranění údajných bezpečnostních nedostatků. LRH se také pozastavil nad tím, že hornorakouská vláda financuje tolik různých sdružení, které mají stejný cíl.

Rakušané jsou tradičními odpůrci jádra

Zvlášť když některé spolky spolu údajně nespolupracují. "Částečně je to kvůli politicky motivované averzi, částečně kvůli neochotě spolupracovat," uvedl úřad ve své zprávě. Kritizoval vedení Horních Rakous za to, že ani zemská vláda nepřijala žádnou oficiální strategii, podle níž by se měla protitemelínská či protiatomová kampaň koordinovat.

Rakušané jsou obecně největšími odpůrci atomové energeticky v Evropě. V roce 1978 rozhodli v referendu těsnou většinou hlasů o tom, že nespustí už dokončenou jadernou elektrárnu Zwentendorf nedaleko Vídně. Když o osm let později zasáhla svět zpráva o katastrofální atomové havárii v elektrárně v ukrajinském Černobylu, řada Rakušanů to přijala jako důkaz, že nespuštění Zwentendorfu bylo moudré rozhodnutí. Od černobylské katastrofy představuje podíl odpůrců jaderné energetiky v Rakousku více než 80 procent.