Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se patrně pokusí zastínit české předsednictví v Evropské unii v první polovině příštího roku, a to prostřednictvím eurozóny, v jejímž čele bude chtít zůstat ještě rok. Tvrdí to dnes francouzský odpoledník Le Monde, který se odvolává na prezidentovy poradce.
Rakouský deník Kurier dnes dokonce informoval o sílících hlasech požadujících prodloužení předsednictví Francie v unii, což je ale formálně podle unijních pravidel nemožné.
Le Monde napsal, že Sarkozy chce prostřednictvím finanční krize zabít dvě mouchy jednou ranou: prosadit své ekonomické vize a v čele eurozóny vyšachovat z politického výsluní Česko a Švédsko. Ty se evropského kormidla sice chopí v prvním a ve druhém pololetí 2009, ale k eurozóně nepatří a na její rozhodování nemusejí mít vliv.
Ambice francouzského prezidenta živí rozšířený názor, že Evropa potřebuje silného předsedu, aby mohla existovat, což se dokazuje na příkladu Sarkozyho role při řešení gruzínské a finanční krize. Jinak by prý nebylo možné vyjednávat s Ruskem nebo sestavit evropský plán záchrany bankovního sektoru. O rostoucím uznání a obdivu k Sarkozyho aktivitě se rozepisuje i Kurier.
Podle rakouského listu se ohledně Česka spojují hned dvojí obavy: jednak z toho, že pro malou členskou zemi by zvládání tak velké krize bylo obtížnější než pro velkou mocnost, jednak jsou v EU silné pochybnosti o proevropské politice pražské vlády.
Podle Le Monde se předsednictví EU ocitne v rukách českých euroskeptiků, prezidenta Václava Klause a premiéra Mirka Topolánka, a to v zemi nacházející se v plné vládní krizi. U Klause list jako u "notorického euroskeptika" zdůrazňuje, že zkritizoval Sarkozyho ekonomické návrhy týkající se řešení finanční krize jako návrat ke starému socialismu.
ON-LINE Z DRAMATICKÉHO JEDNÁNÍ ČESKÉ SNĚMOVNY NAJDETE ZDE.
Eurozóna po právní stránce neexistuje a může si tak dovolit předsednictví bez nějaké unijní smlouvy. Nejsmělejší by bylo přistoupit k volbám, naopak nejsnadnějším řešením by bylo nechat Francii, jak podle Le Monde nastínil francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet, dál vést skupinu zemí se společnou měnou, a to do 1. ledna 2010, kdy by vedení převzalo Španělsko. Nešlo by přitom o žádnou novinku - Belgie skupinu vedla v roce 2001 o půl roku déle místo Švédska, Řecko zase v roce 2002 místo Dánska.
Le Monde podotkl, že Sarkozy se předem se svými ambicemi nesvěřil německé kancléřce Angele Merkelové. Ta by musela souhlasit s pravidelnými schůzkami šéfů vlád a zemí eurozóny, ačkoli Německo se vždy bránilo myšlence "ekonomické vlády". A ještě by musela souhlasit s předsednictvím Sarkozyho.
První reakce německých vládních představitelů byla rychlá, i když se týkala zatím jen Sarkozyho návrhů na státní intervence v průmyslu. "Francouzský návrh chránit evropský průmysl státní účastí před převzetím zahraničními investičními fondy protiřečí všem úspěšným zásadám německé hospodářské politiky," řekl ministr hospodářství Michael Glos.
"Prohlášením ministra Glose je toto téma pro spolkovou vládu vyřízené," dodal k tomu později vládní mluvčí Thomas Steg. Sarkozyho návrhy jsou v Berlíně považovány spíše jen za podněty k zamyšlení, které ale vesměs nepotřebují být s Německem projednávány, natož odsouhlaseny. Německá vláda se zjevně rozhodla nereagovat na každý Sarkozyho podnět, stejně mnoho z nich končí do ztracena, poznamenala agentura DPA.
Po posledním vystoupení francouzského prezidenta v Evropském parlamentu je možné slyšet podle Kuriera již nahlas vyslovované přání, aby francouzské funkční období bylo prodlouženo nejméně na dvojnásobnou dobu, tedy alespoň na rok. Podle listu zazněly takové úvahy například i od předsedy Evropské komise Josého Barrosa nebo od lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera.
Topolánek: Vzdát se předsednictví je v tuto chvíli vyloučené
Topolánek dnes označil informace v listu Kurier za pouhé spekulace, které ho nechávají chladným. To, že by se Česko vzdalo předsednictví EU, označil "v tuto chvíli za vyloučené". "Myslím, že to zvládneme a jsme na to dobře připraveni," řekl premiér novinářům během zasedání české Poslanecké sněmovny, při kterém vládní koalice ustála pokus opozice o vyslovení nedůvěry kabinetu.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda obstála, opozice nenašla dost hlasů pro nedůvěru
Také místopředseda české vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra pověsti odmítl. "Úvahy o prodloužení předsednictví Francie na úkor Česka jsou bezpředmětné, právně a politicky nekorektní. Důrazně je proto odmítám. Podle stávajících pravidel vede každá členská země Unii podle předem daného harmonogramu. ČR je plně připravena převzít od Francie předsednictví 1. ledna 2009 a plnit po dalších šest měsíců roli moderátora Unie, na kterou se dlouhodobě a systematicky připravuje," uvádí se ve Vondrově prohlášení.
I podle diplomatů v Bruselu oslovených dnes ČTK je naprosto vyloučeno, že by se na unijním předsednictví Česka mohlo něco měnit. Nikdo prý také žádné takové změny nenavrhuje. "Pravidla Evropské unie jsou pravidla Evropské unie, ty se budou dodržovat," prohlásil šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, který se v Bruselu zúčastnil dárcovské konference ve prospěch Gruzie.
"My nejsme tak dobře známí. Je pravda, že nejsme zrovna velmoc a že se musíme (během předsednictví) vypořádat s problémy, které by byly velkou výzvou i pro velikou zemi a velmoc," připustil Schwarzenberg.
Zahraniční politika Česka je prý v Bruselu a ve Štrasburku podle Kurieru považována za spíše proamerickou než proevropskou. Klaus oznámil, že ani v době českého předsednictví nevyvěsí na Pražském hradě evropskou vlajku. To není dobré znamení pro vedení unie v bouřlivých časech, soudí rakouský deník.
Foto: tiskové služby EP a EK
