Humanitáři pod tlakem. Německá vláda chce finančně podporovat jen nevládní neziskové organizace (bývají označované zkratkou NGO), které budou v Afghánistánu spolupracovat s Bundeswehrem. Zástupci NGO se odhodlali k neobvyklému protestu.
Nejprve se ozývalo jen brblání, nyní už je slyšet hlasitý křik. Přesně v době, kdy se v Afghánistánu koná mezinárodní konference o jeho budoucnosti, zaútočily německé rozvojové organizace na berlínskou vládu.
Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ) totiž oznámilo, že chce v budoucnu finančně přispívat jen těm německým NGO (Non-governmental organization), jež pod Hindúkušem spolupracují s německou armádou.
ČTĚTE TAKÉ: Kvůli ostřelování Kábulu někteří diplomaté nepřistáli
K odporu proti těmto plánům vyzývá hlavně střechová organizace nevládních rozvojovek Venro, která zastupuje 118 subjektů. Vedení Venro zdůrazňuje, že ať už se tomu říká nucení anebo vydírání, faktem je, že NGO mají být dotlačeny k práci podle pravidel, jež jsou v naprostém rozporu s charakterem rozvojové práce.
Kritici postoje příslušného ministerstva dále argumentují, že ti, kdo se snaží hledat paralely mezi Bundeswehrem, který je ve válce, a humanitárními projekty NGO, ospravedlňují spolupráci, jejímž symbolem se kdysi stal "rozvojový pomocník v uniformě".
Tento typ propagovaný naivními vojáky na začátku invaze do Afghánistánu se ale poměrně rychle přežil. A vzhledem k sílícím krvavým bojům, i v případě německé armády, se profily úkolů Bundeswehru a spolupracovníků NGO ještě více rozcházejí.
V pozadí kulminujícího sporu, který však už bobtnal několik měsíců, je především postoj ministra pro rozvoj Dirka Niebela (FDP). Neziskovky mu téměř unisono vytýkají politický analfabetismus. Nutit neziskové organizace ke kooperaci s Bundeswehrem totiž nejen poškozuje jejich pověst, ale znamená to i jejich zvýšené ohrožení v oblastech, kde působí.
Nynější vzpoura, vůči státu dost neobvyklá, tak není jen projevem zvyšující se emancipace, ale i výrazem čistého existenčního strachu. Spoluprací s vojáky v místech konfliktů trpí vztah organizací k obyvatelstvu a rovněž hrozí, že se stanou cílem útoků některé ze stran konfliktu.
Spor je nyní o deset milionů eur, které chce vláda neziskovým organizacím působícím v Afghánistánu přidělit. Venro a velké organizace jako Caritas nyní oznámily, že o dotace ze strany státu nebudou usilovat. Ministerstvo prý bude mít problémy se vůbec peněz zbavit.
Hrozí ovšem nebezpečí, že dotací se zmocní malé oportunistické subjekty, které se ke spolupráci s armádou zaváží. A jak se zdá, už se takové našly. Niebelův úřad uvedl, že má na stole už tucet žádostí. Nikomu peníze nenutíme, říká ministerstvo.
Do nemocnice jen beze zbraní
Spolupráci s Bundeswehrem v minulých dnech rozhodně odmítli i proslulí Lékaři bez hranic - v Německu "Ärzte ohne Grenzen" (MSF). I nejnovější zkušenosti v Afghánistánu je utvrdily v poznání, jak je důležité, když zahraniční pomocníci nejsou ztotožňováni s žádnou stranou konfliktu.
"Jen naše naprostá nezávislost a neutralita nám v kontextech jako Afghánistán umožňuje přístup k lidem, kteří potřebují lékařskou pomoc," prohlásil šéf představenstva MSF Tankred Stöbe. Němečtí Lékaři bez hranic se vrátili pod Hindúkuš loni po jednáních se všemi ozbrojenými stranami.
Ze země odešli před šesti lety, když bylo na severu Afghánistánu zavražděno pět jejich příslušníků. Předtím působili v Afghánistánu bez přerušení 24 let.
Německá sekce Lékařů bez hranic provozuje nyní nemocnice v Kábulu a provincii Hílmand. Na neklidném jihu, ve městě Laškargáh, jde o jednu z pouhých dvou veřejných nemocnic. MSF jsou ve stálém kontaktu se všemi bojujícími stranami, přesto je jejich bezpečnostní situace velmi složitá.
Jednáními s povstalci nemocnice v Laškargáhu dosáhla, že do ní je všem zakázán vstup se zbraní. Zpočátku bylo zdravotnické zařízení prázdné, protože se nemocní obávali, že i tam je najde nepřítel a zabije. Nyní je nemocnice plná. Aby zdůraznila svou nezávislost, financuje MSF svou práci v Afghánistánu výhradně z peněz soukromých dárců.
Foto: OSN, web Dirka Niebela, Pentagon a www.profimedia.cz