Farma
I Němci mají svoje Čapí hnízdo. Je ale vyhlášené chřestem

Také v Německu je Čapí hnízdo. Na rozdíl od toho českého ale není známé svým spojením se šéfem vlády, nýbrž chřestem, který se tam léta pěstuje. Sezona tradiční pochutiny se v těchto dnech rozbíhá nejen zde, ale v celém Německu. "Ne, tak to neznám," říká na otázku o českém Čapím hnízdě provozovatel chřestového statku v německém Čapím hnízdě Harald Heinrich, který má s českým premiérem Andrejem Babišem společné zřejmě jen to, že také pochází z východního bloku.

Mnoho podobností by se nenašlo ani mezi oběma farmami. Ta braniborská, ležící asi hodinu cesty autem od centra Berlína v části obce Beelitz, má o poznání delší tradici, která sahá až do roku 1763, a je také výrazně menší. Tvoří ji jen několik hospodářských stavení z červených cihel kolem nevelkého dvora s výhledem na komín s velkým hnízdem, které je už deset let domovem dvojice čápů. Ti se letos z teplých krajů vrátili právě před začátkem chřestové sezony na konci března.

"Jméno jsem si vymyslel, když se tady ti čápi uhnízdili," vysvětluje pojmenování statku padesátník Heinrich, který má s pěstováním chřestu zkušenosti prakticky od narození. "Už jako dítě jsem rodičům pomáhal hledat chřest," vzpomíná. Naplno se této plodině věnuje ale až od pádu východoněmeckého režimu. "Začali jsme někdy v roce 1990, nebo 1991," říká u stroje, který automaticky podle velikosti, váhy a barvy třídí bílé a zelené výhonky "krále zeleniny".

První úroda už je ve zdejším obchodě k mání za sedm eur (179 korun) za kilogram, Heinrich ale doufá, že v dalších týdnech budou výhonky chřestu ještě o poznání mohutnější než ty dosavadní. "Celkem bychom letos rádi vypěstovali přes 15 tun," plánuje provozovatel jednoho z menších hospodářství v braniborské oblasti, která je pěstováním chřestu proslulá.

Dobrou úrodu letos očekává předseda zdejšího sdružení pěstovatelů a šéf jednoho z velkých provozů Jürgen Jakobs. "Počasí nám zatím nahrává. Únor byl velmi mírný a ani březen nebyl nikterak studený," říká. Díky tomu se už od konce března objevovaly první výhonky a minulý týden bylo možné oficiálně zahájit chřestovou sezonu, která potrvá až do 24. června.

"V Beelitzu očekáváme celkovou úrodu kolem 10 tisíc až 12 tisíc tun," podotýká Jakobs, podle něhož by se tak letošek mohl vyrovnat loňskému rekordu 12 tisíc tun. "Nejméně polovina půjde do Berlína a část do Braniborska, kde je po našem chřestu největší poptávka."

V německé metropoli se období, jemuž kraluje chřest, ohlásilo už na konci března, kdy se v berlínských obchodech začaly objevovat výhonky dovezené z Řecka nebo Španělska určené těm, kteří se tradiční pochutiny nemohli dočkat. Od tohoto týdne je většinou k dostání i braniborský chřest. K mání je také v řadě restaurací, a to jak v tradiční podobě s bramborami, máslem a holandskou omáčkou, tak ve zvláštních úpravách, ať už jako chřestová zmrzlina nebo chřestový likér.

Popularita chřestu je dobře patrná i z oficiálních statistik. Ročně se ho ve spolkové republice vypěstuje kolem 130 tisíc tun, což představuje asi dvě miliardy jednotlivých výhonků. Každý Němec sní v průměru půldruhého kilogramu chřestu ročně.