Informace o odposleších novinářů slovenskou vojenskou kontrarozvědkou se na veřejnost dostaly údajně prostřednictvím jednoho z vedoucích starších důstojníků této služby. Vyplývá to z informací, které zveřejnil bývalý ministr obrany Ľubomír Galko, jenž kvůli aféře přišel o křeslo ve vládě.
Zmíněný důstojník se podle Galka odmítl na rozdíl od svých kolegů podrobit zkoušce na detektoru lži a následně byl přeložen na jiné pracoviště. Ostatní prověřovaní pracovníci na detektoru obstáli.
Galko tvrdil, že šéf vojenské kontrarozvědky nasadil detektor na některé své podřízené poté, co místopředseda opozičních sociálních demokratů a poslanec parlamentu Robert Kaliňák po provalení aféry s odposlechy zveřejnil spis jedné ze sledovaných novinářek. "Na základě toho bylo možné zjistit, že v inkriminovaném období úniku informací tento spis drželo v rukou jen velmi málo lidí," řekl Galko na tiskové konferenci.
Exministr obrany naznačil, že tyto informace má od vojenské kontrarozvědky, která informace o své činnosti veřejnosti prakticky neposkytuje. Kaliňák v reakci uvedl, že s žádným pracovníkem armádní kontrarozvědky není v kontaktu. Podivil se nad tím, že Galko i po odchodu z křesla ministra disponuje informacemi z vojenské tajné služby.
Patrně největší aféra s odposlechy v historii země propukla poté, co tisk začátkem toho týdne zveřejnil informace o sledování tří redaktorů deníku Pravda a šéfa zpravodajské televize TA3 Michala Gučíka.
Premiérka Iveta Radičová odposlechy novinářů vojenskou tajnou službou dříve v tomto týdnu označila za protiprávní, byť je povolil soudce. Tvrdila, že hlavním úkolem armádní kontrarozvědky je ochrana obrany a bezpečnosti státu a ostatní odposlechy nemají opodstatnění. Podezření ze spáchání trestných činů měla tajná služba podle Radičové sdělit policii, která disponuje vyšetřovacími pravomocemi. Z dostupných informací vyplývá, že agenti několik měsíců sledovali redaktory Pravdy kvůli únikům informací z této tajné služby, Gučíka zase kvůli podezřelým aktivitám jeho reklamní agentury.
Média zveřejnila například přepisy zaznamenaného rozhovoru redaktorky Pravdy s prokurátorem nebo s Kaliňákem, který na novinářku naléhal, aby deník otiskl článek namířený proti Galkovi. Bývalý ministr vnitra Kaliňák pravost přepisu ve čtvrtek nepopřel. Vzápětí obvinil Galka ze špiclování, protože žádný zákonný důvod k odposlechu novinářky a opozičního politika prý neexistoval.
Podle nepotvrzených informací tisku vojenská kontrarozvědka monitorovala také premiérku Radičovou. Údajně založila spis pod názvem Dáma, který obsahoval zpravodajské informace a hodnocení názorů premiérky zejména na někdejšího státního tajemníka ministerstva hospodářství Martina Chrena, jenž kvůli střetu zájmů tuto funkci opustil.
Nařčením z protiprávního jednání vojenské kontrarozvědky se Galko po propuknutí aféry hájil tím, že všechny odposlechy povolily soudy. Prohlásil, že zveřejnění informací o odposleších sloužilo k jeho diskreditaci, protože se mu dařilo odhalovat machinace na ministerstvu obrany v období bývalé vlády.
Jednu z letos odposlouchávaných novinářek sledovala vojenská kontrarozvědka už v roce 2007 za předchozí vlády, kdy redaktorka v mezitím zaniklém týdeníku Žurnál napsala článek o úniku tajných dokumentů vojenské kontrarozvědky. Exministr obrany Jaroslav Baška tvrdil, že získané informace tajná služba předala vyšetřovatelům. Redaktorka vyvázla z případu s pokutou bezmála 500 eur (13 tisíc Kč), kterou ale tento týden slovenský Nejvyšší soud zrušil. Zároveň přikázal úřadům, aby o přestupku novinářky znovu rozhodl.
Ani po páteční schůzce premiérky s prezidentem Ivanem Gašparovičem není znám nástupce Galka, kterého do funkce nominovala liberální Svoboda a solidarita. Oba politici se neshodli na tom, který ze stávajících ministrů by měl vést také ministerstvo obrany do březnových předčasných voleb. Zatímco Radičová se přiklání k tomu, aby to byl některý ze zbylých ministrů za liberály, hlava státu s tím nesouhlasí. Rozhodující nakonec bude postoj prezidenta, kterému tuto pravomoc dává ústava.
