Uplatnění "pojistky" zajišťující de facto neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem je proti zájmům Evropské unie i Británie. Ve vystoupení před britskými poslanci to uvedl poradce premiérky Theresy Mayové Oliver Robbins. Podle uniklého návrhu parlamentní právní analýzy brexitové dohody představuje zmíněná pojistka "praktickou bariéru" pro případné britské snahy uzavírat po odchodu z EU obchodní dohody se třetími zeměmi. Britské ministerstvo spravedlnosti ve shrnutí svého právního stanoviska mimo jiné potvrdilo, že platnost pojistky by po případném zavedení nebyla časově omezená.
Nouzové řešení podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, které obsahuje dohoda o brexitu schválená britskou vládou i evropskými zeměmi, se stalo stěžejním bodem diskusí britských zákonodárců, kteří budou příští úterý hlasovat o osudu celé dohody. Robbins, který přišel s poslanci Dolní sněmovny debatovat jako první zástupce kabinetu, podle agentury Reuters označil uplatnění pojistky za nežádoucí pro obě strany, které by se v přechodném období do konce roku 2020 měly shodnout na jiném řešení. Dodal však, že v současné situaci by bez bodu kritizovaného zvláště částí vládních konzervativců nebylo možné s EU dohodu dojednat.
Mayová podle britských médií čelí reálné hrozbě, že Dolní sněmovna 11. prosince smlouvu nepodpoří, což by mohlo vést k neřízenému odchodu země z Unie. Jedním z hlavních důvodů je právě severoirská pojistka, po jejímž zavedení by Británie zůstala s EU ve "společné celní zóně" a v Severním Irsku by navíc platila část pravidel jednotného evropského trhu. To by zamezilo obnovení kontrol na hranici s Irskem, podle kritiků však opatření podkopává územní celistvost Británie a připoutalo by zemi na dobu neurčitou k EU. Mayová a její ministři se v následujících dnech pokusí zákonodárce přimět ke změně názoru v pěti debatách.
Vláda byla po listopadové porážce v parlamentu donucena zveřejnit "právní doporučení" ministerstva spravedlnosti k brexitové dohodě. Předložený 50stránkový dokument je však pouhým shrnutím stanoviska vlády, což nepochybně vyvolá hlasitou kritiku ze strany opozice. Ta totiž minulý měsíc prosadila usnesení, které vládu zavazuje uveřejnit celé znění právního doporučení. Nejsilnější opoziční Labouristická strana se nyní pravděpodobně pokusí společně s dalšími zákonodárci prosadit usnesení, které by počínání kabinetu klasifikovalo jako pohrdání parlamentem.
Ve shrnutí právního stanoviska vlády není v zásadě nic překvapivého, ale dokument potvrzuje některé aspekty brexitové dohody, které jsou pro řadu poslanců těžko stravitelné. Analýza například vysvětluje, že nouzový režim pro odvrácení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem by po případném zavedení platil až do chvíle, než by se Británie s EU dohodla na lepším řešení. Londýn od opatření jednostranně odstoupit nemůže. Dokument také jasně říká, že Británie by v případě prodloužení přechodného období brexitu musela odvést další příspěvky do unijní pokladny.
List The Guardian navíc napsal o uniklém návrhu právní analýzy pro jeden z výborů britské Dolní sněmovny, podle něhož by setrvání v unijním celním režimu pod severoirskou pojistkou negativně ovlivnilo možnost uzavírat obchodní dohody s třetími zeměmi. Deník dodává, že od "vládních zdrojů" opakovaně dostává informace o "ostrých varováních" ohledně pojistky obsažených v plném znění vládního právního stanoviska.
Britská premiérka Theresa Mayová na víkendovém summitu G20 v Argentině přesto prohlásila, že její země bude mít po brexitu "nezávislou obchodní politiku". V televizi ITV pak ministerská předsedkyně, která čelí tlaku rostoucího počtu poslanců nesouhlasících s podobou brexitové dohody, zvolila optimistický tón a řekla, že "i za dva týdny" bude mít práci. Narážela tím na šířící se názory o svém pádu v případě, že parlament dohodu neschválí.
Mayové, která odmítá možnost nového referenda o brexitu, doručila skupina zastánců opakovaného plebiscitu petici s více než milionem podpisů lidí požadujících, aby Britové dostali ještě jednu možnost rozhodnout o budoucnosti. Politici z několika stran tvrdí, že Britové při předloňském referendu neznali všechny okolnosti provázející odchod jejich země z EU a že by se možná rozhodli jinak.
