Patří islám k Německu? Spolkový exprezident Christian Wulf kdysi prohlásil, že ano. A sklidil za to bouři nevole většiny Němců. Islám podle nich k jejich zemi nepatří. A multikulti? "Nein, danke (ne, díky)," zní už okřídlený výrok. Přesto mohamedánská víra zapouští ve Spolkové republice stále hlubší kořeny.
Islám se nyní stal součástí Německa oficiálně. Obec (hnutí) Ahmadíja (Ahmadiyya Muslim Jamaat) povýšili ve spolkové zemi Hesensko na roveň s křesťanskými církvemi a obcí židovskou.
Náboženská organizace Ahmadíja smí kromě jiného zřizovat své hřbitovy a vybírat daně. Její příslušníci to dokázali. Jsou první v republice, kteří ke své nové vlasti patří i formálně.
Jak informoval list Die Welt, pracovníci hesenského ministerstva kultury předali činovníkům Ahmadíji příslušný dokument. Vyplývá z něj, že tato muslimská společnost je nyní oficiálně veřejnoprávním subjektem.
Pro relativně malou společnost se zhruba 30 tisíci členy to znamená mnoho výhod. Vedle zřizování vlastních hřbitovů může pověřit stát, aby vybíral její členské příspěvky.
Ahmadíja může dále stavět mešity v oblasti, kde vyrůstají novostavby, ve kterých žijí její členové. "Vlastně to pro nás z celé věci vyplynulo náhodou," říká Abdullah Uwe Wagishauser (63), předseda Ahmadíje v Německu, jenž se narodil do árijské rodiny jako křesťan. Později ale přestoupil k islámu.
Emír, což je jeho titul, deníku Die Welt vysvětluje, že společnost se zprvu jen ucházela o možnost vyučovat v Hesensku islám.
Během úředního procesu, při němž získala několik dobrozdání, jí umožnili stát se náboženskou společností. A když už jsme to měli tak pěkně černé na bílém, pomysleli jsme si, dobře, pak se můžeme ucházet také o veřejnoprávní status, říká Wagishauser.
"Teoreticky by pro nás bylo nyní možné vybírat přes mzdový list příspěvky a dary našich členů," dodává emír. Ale něco takového prý vůbec neplánují. Nejdříve se jím vedení muslimové porozhlédnou po místě vhodném pro hřbitov.
Hesenský ministr pro integraci Jörg-Uwe Hahn (FDP) tento krok uvítal. "Chceme, aby muslimové mohli žít podle své víry. Chceme islám vytáhnout ze zadních dvorků."
Jeho kolegyně z wiesbadenské vlády Nicola Beerová (FDP) nechce ale k věci zaujímat postoj. Podle ní jde jen o obvyklý správní úkon.
Hnutí Ahmadíja má ve Spolkové republice zhruba 30 tisíc členů rozdělených do 220 obcí. Jedno z hnutí uvnitř islámu vzniklo kolem koncem 19. století v Indii. Ahmadíja se snaží o jeho obnovu a dynamicky se rozvíjí.
Hlavní centrála hnutí je v Británii a s jeho členy, což jsou především původem Pákistánci, se můžeme setkat prakticky ve všech zemích světa.
Ahmadíjové sice platí za konzervativní a zastávají tradiční islámské učení, ale podporují také vzdělání žen. Obě pohlaví jsou ale v životě Ahmadíjů striktně oddělena.
Islámu vstřícný Hamburk
Jako první německá spolková země uzavřel loni Hamburk státní smlouvu s muslimy a alevity (odnož šíitského islámu), jež upravuje některá sporná témata. Proslulé hanzovní město uznalo některé muslimské svátky a otevřelo dveře výuce islámu na školách.
Ve smlouvě mimo jiné stojí, že muslimská sdružení se právně zařazují mezi náboženská společenství. Nestaly se z nich ale veřejnoprávní subjekty. Až tři významné muslimské a alevitské svátky získaly status svátků církevních.
Tyto dny je možné si vzít dovolenou. Nejde ale o automatické volno.
V písemnosti se ale nezaujímá žádný postoj k tomu, zda smějí státní zaměstnanci(kyně) nosit šátek.
Tedy se ani nezakazuje, ani nepovoluje.
Muslimská sdružení hovořila o kroku "historického významu" a "signálu pro "další německé spolkové země". Odhaduje se, že v Hamburku žije 100 tisíc muslimů a alevitů.
