Jejich vláda tam nechce, ale oni ano. Část obyvatel Islandu se nehodlá smířit s plánovaným stažením přihlášky do Evropské unie a žádá v této věci alespoň vypsání referenda. Na vládu se snaží vytvořit tlak demonstracemi i peticí.
To rozhodnutí už se delší dobu očekávalo. Když tedy vláda Sigmundura Gunnlaugssona minulý týden oznámila, že v parlamentu hodlá prosadit úplné zastavení přístupových rozhovorů, nikoho to nepřekvapilo. Problém je to, že vláda dříve slibovala, že obyvatelé o tomto kroku budou moci v květnu sami hlasovat.
V pondělí se sešly asi čtyři tisíce lidí před budovou parlamentu na reykjavíkském náměstí Austurvöllur, aby daly najevo, že s postupem vlády nesouhlasí.
Kromě toho existuje petice žádající vypsání referenda, pod kterou se do čtvrtka podepsalo asi 35 tisíc lidí, což je přes 14 procent oprávněných voličů (Island má zhruba 321 tisíc obyvatel).
Pro uspořádání referenda jsou také opoziční sociální demokraté, za jejichž vlády byly přístupové rozhovory v roce 2010 zahájeny. Před parlamentními volbami, které se konaly loni v dubnu, byly nicméně i kvůli klesající podpoře členství mezi veřejností (roli hrálo mimo jiné vybřednutí z krize a rybolovná politika EU) po uzavření jedenácti kapitol z 33 pozastaveny s tím, že o jejich dalším osudu rozhodne nová vláda.
Tak se také stalo, jenže volby vyhrála pravicová Strana nezávislosti těsně před Pokrokovou stranou. Kromě toho, že jde o viníky krize, která Island zasáhla v roce 2008, je spojuje také vlažný přístup k EU. Úmysl přehodnotit politiky předchozího kabinetu vůči EU avizovali jejich představitelé předem.
Podle nedávného průzkumu organizace Maskína si uspořádání referenda přeje 67,5 procent Islanďanů. Většina by sice hlasovala proti a souhlasila tak s vládou, jde jim ale také o princip. Sliby se mají plnit.
