Island jako první západoevropská země diplomaticky uznal Palestinu jako stát. Dva týdny po příslušném rozhodnutí parlamentu formálně vyslovil uznání "nezávislosti a svrchovanosti Palestiny" a navázání plných diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi islandský ministr zahraničí Össur Skarphedinsson při návštěvě svého palestinského kolegy Rijáda Málikího v Reykjavíku.
"Jsme velmi vděčni. Toto uznání je ještě něco jiného než ostatní prohlášení solidarity, jichž se Palestině dosud dostalo," děkoval Málikí. Islandský parlament v prohlášení z 29. listopadu zmocnil vládu k uznání Palestiny jako "nezávislého a svrchovaného státu v hranicích před šestidenní válkou z roku 1967".
Podle palestinské samosprávy už uznalo palestinský stát 130 zemí. Zhruba 150 zemí udržuje s Palestinou diplomatické vztahy v té či oné podobě. Stát Palestina vyhlásil Jásir Arafat 15. listopadu 1988 v exilu. Okamžitě ho uznalo 114 zemí (hlavně muslimských a komunistických), nyní ČR uznává Palestinu jako stát ve stádiu zrodu a navzájem se uznávají jako subjekty mezinárodního práva. Zastupitelský úřad v Praze má z těch důvodů oproti zvyklosti status velvyslanectví.
Na podzim byla Palestina přijata za nového plnoprávného člena Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO. Tohoto úspěchu dosáhla navzdory odporu řady zemí, zejména Spojených států a Izraele. Pro přijetí se vyslovilo 107 členských států, proti bylo 14 zemí včetně Česka.
Palestinci nyní usilují o plnoprávné členství v OSN, ale Washington upozornil, že bude v Radě bezpečnosti takový krok vetovat. A to dokud nebude dosaženo izraelsko-palestinské mírové dohody, čemuž nyní brání hlavně spor o židovské osady na palestinském území.
