Sobotní výnos papeže Benedikta XVI., který usnadňuje slavení mše v latinském jazyce, vzbudil kritiku v katolických i židovských kruzích.
„Nemohu potlačit slzy. Je to den smutku nejen pro mě, ale i pro mnoho dalších, kteří připravovali druhý vatikánský koncil. Reforma, jež byla snahou o obnovu církve, byla zrušena,“ komentoval papežův výnos v italských novinách
Brandoliho názor sdílí i mnozí další biskupové. Právě druhý vatikánský koncil (1962 až 1965) je považován za mezník, který katolickou církev více otevřel světu. Umožnil širší zapojení věřících do bohoslužby a užívání národních jazyků oproti do té doby užívané tridentské mši, při níž je kněz u oltáře zády k lidu a mluví latinsky.
Na základě nynějšího sobotního rozhodnutí papeže Benedikta XVI. mohou kněží opět volněji využívat starší latinskou liturgii, odlišnou v mnoha dalších detailech, pokud to bude určitá skupina věřících požadovat. Dosud tomu od 60. let 20. století bylo tak, že podobnou žádost musel schválit biskup.
Papežovo rozhodnutí vyvolalo kritiku i z některých židovských kruhů. Německý diskusní kruh Židé a křesťané upozornilo na možné narušení katolicko-židovského dialogu. Nelíbí se jim zejména, že velkopáteční modlitba za židy v původní liturgii vyzývá ke konverzi židů.
Ritus v národních jazycích, zavedený v roce 1970 papežem Pavlem VI., zůstává přesto nadále obřadem řádným. Latinský ritus je volně povolen jako mimořádná forma, oba způsoby se mají vzájemně obohacovat.
Benedikt XVI. k tomuto kroku přistoupil ve snaze učinit gesto vůči tradicionalistické části věřících. Rozhodnutí se budou uskutečňovat na úrovni farností. Biskup do záležitosti bude vstupovat jen tehdy, pokud se kněz a farníci nedohodnou.
Je to v krátké době druhý Benediktův reformní krok. Koncem června upravil postup při volbě papežů během konkláve.
Na snímku papež Benedikt XVI. o víkendu při bohoslužbě v katedrále sv. Petra.
Foto: AP
