Italský premiér Matteo Renzi po porážce v nedělním referendu o reformě ústavy v noci na v pondělí oznámil, že podá demisi. Dvakrát se v pondělí sešel s prezidentem Sergiem Mattarellou, který ho nakonec požádal, aby setrval v úřadu do přijetí státního rozpočtu na příští rok. Výsledek referenda uvítali představitelé krajní pravice v Itálii i jinde v Evropě. Euroskeptický list Daily Mail v příměru k vystoupení Británie z EU označil volbu Italů za "italexit", s čímž ale nesouhlasí ekonomové. Kurz eura se po počátečním propadu vrátil poprvé od poloviny listopadu nad hranici 1,07 za americký dolar.
Referenda se zúčastnilo více než 68 procent oprávněných voličů a z nich více než 59 procent hlasovalo proti navrhovaným ústavním změnám, které měly posílit pravomoc Poslanecké sněmovny a omezit vliv dosud rovnocenného Senátu. Analytici odmítnutí považují hlavně za projev nespokojenosti s vládou, která nedokázala řešit tíživé ekonomické problémy Itálie, problémy s migrací ani neutěšený stav bankovního sektoru.
Krajně pravicové strany Hnutí pěti hvězd a Liga severu výsledek nadšeně uvítaly a obě společně s největší pravicovou opoziční formací Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho požadují uspořádat co nejrychleji předčasné parlamentní volby. Domnívají se totiž, že se voliči přikloní právě k jejich programu. Analytici ale upozorňují, že ačkoli Italové hlasovali proti Renziho politice, neznamená to, že se jim líbí vzmáhající se populismus.
Prezident Mattarella se rozhodl udržet Renziho v čele vlády z obav před zmatky, které by mohlo oddálení přijetí rozpočtu přinést. Jako o možných Renziho nástupcích se nejčastěji hovoří o ministrovi hospodářství a financí Pieru Carlovi Padoanovi, ministrovi kultury Dariovi Franceschinim a předsedovi Senátu Pietrovi Grassovi. Padoan v pondělí kvůli událostem v Itálii nepřijel do Bruselu na jednání ministrů financí eurozóny.
Šéf této skupiny Jeroen Dijsselbloem řekl, že situace v Itálii se nezměnila a stejné zůstaly i její problémy. Eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky Pierre Moscovici prohlásil, že Řím dokáže vyřešit stávající nejednoduchou situaci italských bank. "Itálie je silná a spolehlivá země," řekl s tím, že referendum nebylo o EU, ale o konkrétní ústavní reformě.
Přirovnávání situace v Itálii k brexitu odmítl člen rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau, avšak připustil, že se italské hlasování stalo zdrojem další nejistoty. Jeho kolega v ECB Ewald Nowotny nevyloučil, že Itálie bude muset na záchranu některých bank použít veřejné fondy.
Spojovat výsledek referenda s postavením Itálie v NATO odmítl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Řekl, že Itálie zůstává spolehlivým spojencem ostatních členů NATO.
Podle Ruska by odmítnutí ústavních reforem mohlo ovlivnit protiruské sankce Evropské unie. Šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij prohlásil, že se v Itálii může nakonec dostat k moci opozice, která zrušení stěhcto ankcí požaduje.
Čeští analytici vidí hlavní vliv italského referenda na posilování koruny k euru; problém by podle nich mohla mít italská UniCredit Bank, která v ČR působí.
