Izraelci požádali Berlín o miliony na <span>další ponorku</span>

Zahraničí
15. 10. 2009 14:25
Izraelská ponorka Tekuma (třída Dolphin) německé výroby.
Izraelská ponorka Tekuma (třída Dolphin) německé výroby.

Izraelská ponorka Tekuma (třída Dolphin) německé výroby.Příští černo-žlutá německá vláda (CDU/CSU a FDP) bude konfrontována s prosbou Izraele o tučný finanční příspěvek na další zbrojní obchod. Židovský stát si chce u loděnic HDW-Werft v Kielu objednat už šestou ponorku třídy Dolphin. Němci už dodali Izraeli tři tyto ponorky a další dvě se staví.

Dvě podmořská plavidla, na nichž se nyní pracuje v kielských loděnicích, dotuje Berlín z německého státního rozpočtu až 333 miliony eur. To je asi třetina prodejní ceny. Zbytek uhradí sám Izrael.

První tři diesel-elektrické ponorky třídy Doplhin (Dolphin, Leviathan a Tekuma), jež nastoupily do služby v letech 1999 až 2000, stály zhruba 225 milionů euro za kus. První dvě jmenované dostal Jeruzalém od Berlína jako dar. V současné době stavěná plavidla přijdou každé na asi půl miliardy eur. Mají být vybavena pohonným systémem s vodíkovými články, jenž je nezávislý na vzduchu.


Šestá ponorka, o niž nyní žádá Izrael, by byla ještě výrazně dražší. Zvyšující se cena se odvíjí hlavně od stále modernější technologie.

Izraelští vojáci v ponorce třídy Gal.Stavba a prodej ponorek třídy Dolphin Izraeli jsou i v samotném Německu sporné a setkávají se s kritikou. Lodě totiž disponují čtyřmi torpédomety ráže 650 mm (dalších šest je ráže 533 mm). Existuje domněnka, že izraelští inženýři ponorky přezbrojili tak, že mohou nést rakety s jadernými hlavicemi.

Potvrdily by se tak záměry armády židovského státu, o nichž už roku 1999 psal časopis Jane´s International Defence Review.

V létě roku 2000 dokonce britský Sunday Times uvedl, že jedna z ponorek uskutečnila zkušební odpálení rakety v Indickém oceánu. Izrael vlastní podle odhadů dvě stě jaderných hlavic, čímž by byl šestou nejsilnější atomovou mocností na světě.

O dodávkách německých ponorek do Izraele jednala spolková vláda v Bonnu už v padesátých letech minulého století a  schválila je, ačkoli západní Německo tehdy v zásadě nedodávalo žádné zbraně mimo okruh zemí NATO.

Námořní vlajka Izraele.Příčinou výjimky byly zvláštní vztahy mezi Německem a židovským státem vyplývající z holocaustu. SRN měla zvláštní odpovědnost za bezpečnost Izraele, od níž odvíjela svá exportní pravidla.

Kvůli otázkám financování se ale jednání mezi oběma zeměmi táhla a projekt byl téměř uložen ad acta. Izraelské válečné námořnictvo mezitím zařadilo do výzbroje britské ponorky třídy Gal.   

Foto:  Profimedia a Wikipedia

Autor: - pp -

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ