Žádný zjevný průlom nepřineslo pondělní jednání předsedy Evropské rady Donalda Tuska se zástupci čtyř frakcí Evropského parlamentu, na kterém hledali odpověď na otázku, kdo obsadí funkce ve vedení institucí Evropské unie. Řešení složitého problému hledali zatím bez úspěchu i šéfové států a vlád na summitu v závěru minulého týdne. Křesťanští demokraté a socialisté v pondělí zdůraznili, že trvají na výběru předsedy Evropské komise z lídrů stran do eurovoleb, takzvaných spitzenkandidátů.
Tusk se v pondělí sešel s předsedy europarlamentních frakcí lidovců (EPP), socialistů (S&D), liberálů (RE) a zelených. Podle agentury a APA to po skončení schůzek nevypadalo, že by zástupci Evropské rady a Evropského parlamentu dospěli k nějakému kompromisu. Ten by chtěl přitom Tusk nalézt nejpozději do neděle, kdy se uskuteční mimořádný summit EU, na který dorazí i český premiér Andrej Babiš.
Zástupci frakcí europarlamentu nadále usilují o to, aby se předseda Evropské komise vybíral z takzvaných spitzenkanidátů, tedy lídrů kandidátek jednotlivých stran do nedávných voleb do Evropského parlamentu. Za lidovce - nejsilnější frakci v EP - se o post uchází Němec Manfred Weber, za socialisty Nizozemec Frans Timmermans a za liberály Dánka Margrethe Vestagerová. Proti systému spitzenkandidátů se staví mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron či český premiér Babiš.
Nová předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová Pérezová po schůzce s Tuskem na twitteru uvedla, že nadále trvá na výběru z čelných kandidátů stran. Socialisté ovšem už netrvají na tom, aby se předsedou EK stal kandidát nejsilnější, tedy lidovecké frakce. Jejich kandidát Timmermans by podle Garcíaové Pérezové našel mezi europoslanci většinovou podporu.
Weberovi se v pondělí podpory dostalo z jeho rodného Německa. Podle Markuse Södera, bavorského premiéra a předsedy CSU, jejímž je Weber členem, by odklon od principu spitzenkandidátů zbrzdil demokratizaci EU. Předsedkyně sesterské CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová uvedla, že hodlá učinit Macronovi nabídku: výměnou za podporu Webera do čela Evropské komise by byla ochotna v budoucnu souhlasit s nadnárodními kandidátkami do evropských voleb. Před květnovými volbami Macronova snaha o sestavení nadnárodních kandidátek přitom ztroskotala právě na odporu lidovecké frakce, v níž je konzervativní unie CDU/CSU nejsilnějším uskupením.
V Evropském parlamentu se mezitím před ustavující schůzí 2. července vytvářejí jednotlivé frakce. Čeští poslanci usednou v lidovecké (KDU-ČSL, TOP09, STAN), liberální (ANO), ve frakci Zelení/Evropská svobodná aliance (Piráti), ve frakci konzervativců a reformistů (ODS), ve frakci Identita a demokracie (SPD) a v levicové frakci GUE/NGL (KSČM).
