Jih Evropy kosí požáry, Británii ničí záplavy

Vlna veder přetrvávající na jihu a jihovýchodě Evropy přinesla dnes další lesní požáry a především další lidské oběti, zejména v Řecku. Desítky požárů sužují nadále balkánské země a také Itálii. Naproti tomu Británie letos zažívá nejvlhčí léto od roku 1766, kdy se v zemi začaly zaznamenávat meteorologické údaje. Záplavy, které v Anglii trvají týden, si podle dnešního vyjádření policie vyžádaly už osm lidských životů.

Rozsáhlý lesní požár, který se v neděli rozhořel ve Slovenském ráji, již mají hasiči částečně pod kontrolou. Oheň hasí i tři vrtulníky, které ve středu kvůli silnému větru nemohly po většinu dne vzlétnout. Živel zasáhl osm hektarů lesa a způsobil podle předběžných odhadů škody za tři miliony slovenských korun (2,5 milionu Kč).

V Řecku, kde už několik dní panují čtyřicítky, přišly v noci na dnešek o život tři osoby, když mohutná ohnivá fronta zasáhla jih země. Ve městě Aigion se plameny postupující ve frontě široké 30 kilometrů dostaly do osmi vesnic, kde sežehly řadu domů.

Podle úřadů dnes hasiči bojovali na řeckém území proti nejméně desítce velkých požárů.

Na několik hodin musely tamní úřady zastavit kvůli ohni provoz na dálnici spojující Atény s důležitým přístavním městem Pátra na Peloponéském poloostrově na západě země. Další ohně nově zuří na severu země a na ostrově Kefalonia. Plameny ohrožují i ostrovy Zakynthos, Chios a Hydra.

Situaci v ohněm postižených lokalitách komplikuje záchranářům odpor starších obyvatel, kteří odmítají svá obydlí opustit

Počet požárů, které za letošní červenec zachvátily Chorvatsko, je podle tamních úřadů nejvyšší za posledních deset let. Ve středu pozdě večer muselo být evakuováno na 400 turistů z ostrova Šolta nedaleko Splitu. Oheň je hlášen i z letoviska Makarska a z okolí Dubrovníku.

Vážná situace panuje i na jihovýchodě Itálie, zejména v oblasti Gargana v Apulii. Po ničivých požárech lesa a porostu tam musely tisíce turistů ukončit dovolenou. Řada z nich přišla v kempincích strávených ohněm o vše.

Požáry z nebývalé vlny veder také nadále trápí řadu oblastí Makedonie, Albánie a Srbska, včetně Kosova. Například v Kosovu úřady registrují asi 70 požárů, které postihly 4500 hektarů porostu. Místní vláda požádala správu OSN, aby v této provincii vyhlásila stav nouze. Ta tuto žádost zvažuje.

Rovněž Bulharsko požádalo o pomoc při hašení požárů z horka. Sofia se kromě EU a NATO obrátila s voláním o pomoc i na Rusko.

Za vznik řady požárů jsou přitom často odpovědní lidé, protože bez ohledu na silný vítr a extrémní horka pálí trávu i odpadky.

Vedra posledních dnů v Evropě nejenže usnadnila šíření lesních požárů, ale vyžádala si i stovky lidských životů. Nejvíce obětí připadá zřejmě na Maďarsko, kde podle informací tamních úřadů přišlo o život okolo 500 starých a chronicky nemocných lidí, a na Rumunsko, kde od června zemřelo přes 60 osob.

Naopak v Británii, která zažívá nejvlhčí léto od roku 1766, dosud bojují se záplavami, nejhoršími za posledních 60 let. Ty si již podle úřadů vyžádaly nejméně osm obětí. Statisíce tamních lidí mají stále problémy s dodávkou pitné vody. Výška hladiny rozvodněných toků v postižené Anglii nicméně dosáhla podle všeho již v minulých dnech své nejvyšší úrovně a většinou klesá, ale povodňová pohotovost je vyhlášena na pěti místech.

Na fotografii: 1) Pláž u Tirany, hlavního města Albánie, 25. červenec 2007; 2) Zaplavené ulice Oxfordu, 25. červenec 2007; 3) Hořící les poblíž makedonského města Bitola 26. červenec 2007

FOTO: 1,3 - RETERS; 2 - AP