Kde je chyba? Kvóty na migranty rozeštvaly EU, doteď nefungují

Loni v září se země Evropské unie přes odpor Česka a několika dalších států shodly na mimořádném přerozdělení 160 tisíc lidí žádajících o azyl v Řecku a v Itálii. Dvouletý program je nyní přibližně v polovině, výsledky tomu ale neodpovídají. Podle několik dní starých údajů Evropské komise bylo do jiných zemí EU zatím přesunuto jen o málo více než 4500 lidí, tedy necelá tři procenta předpokládaného počtu.

"Ano, tempo by mohlo být rychlejší, ale to, co děláme, není nevýznamné," komentovala tento týden situaci mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová. Přerozdělování podle ní pokračuje a například na počátku září odletělo 18 žadatelů o azyl do Francie či 40 osob z Řecka do Finska.

Loni na jaře se v reakci na potíže, které se zvládáním migrační vlny měly Řecko a Itálie, unijní státy shodly, že jim ulehčí situaci převzetím 40 tisíc syrských, iráckých či eritrejských žadatelů o azyl. Rozděleni měli být podle kvót spočtených na základě kritérií jako je velikost země, její bohatství, míra nezaměstnanosti či počty dosud přijatých běženců.

Přerozdělení běženců

Na konci září 2015 pak přes odpor Česka, Slovenska a Maďarska odhlasovali ministři vnitra zemí EU mimořádné přerozdělení dalších 120 tisíc běženců za dva roky.

"Kvóty na uprchlíky" se staly silným politickým symbolem. Například Slovensko se obrátilo na evropský soud a maďarská vláda na říjen kvůli kvótám organizuje referendum. Unijní exekutiva totiž navrhla určitou podobu krizového přerozdělování v nouzových situacích zakotvit trvale.

Analytik Yves Pascouau z bruselského Střediska evropské politiky (EPC) mezi důvody stávající situace na prvním místě uvádí fakt, že migranti mají vlastní představy a často nekonkrétní informace o systému azylových řízení v EU. Je proto mnohdy složité je přesvědčit, aby program využili.

V rozhovoru s Pascouau také připomněl, že členské země stále neposkytly dostatečné počty odborníků - ať už na azylové řízení či třeba překladatelů - pro takzvané "hotspoty", tedy místa v Řecku a Itálii, kde se má celý proces soustředit.

Málo míst

"Některé státy navíc nabídly jen velmi málo míst. A některé nechtějí přijímat nikoho," uvedl Pascouau. Odpor některých členských zemí vůči celému mechanismu je podle něj zjevný. "Teď se dostáváme do situace, kdy je po roce jasné, že systém nefunguje tak, jak fungovat měl," tvrdí analytik. Podle něj není teď zcela čitelné, zda je Evropská komise připravena systém dál prosazovat, či zda hledá nějaké jiné řešení.

EU se letos při snaze zvládnout migrační vlnu soustředila především na lepší ochranu vnějších hranic a spolupráci s Tureckem či africkými zeměmi původu mnoha migrantů. Evropský komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos ale podle mluvčí komise členským zemím jejich loňské závazky dál opakovaně připomíná. Avramopulos letos na jaře zmiňoval, že země by si měly přebírat celkem šest tisíc migrantů měsíčně.

K tomu je ale daleko. Státy zatím - podle údajů k 5. září - nabídly jen 13.288 míst, tedy ani ne desetinu celkového počtu. Na programu se přitom podílí také Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, které nejsou členy unie. Naopak Británie a Dánsko zůstávají v důsledku svých výjimek mimo.

Odpor vůči kvótám

Česko, kde je odpor vůči kvótám trvale velmi silný, podle tabulky zatím nabídlo 50 míst a přijalo 12 osob, osm z nich dorazilo na konci srpna. Maďarsko a Rakousko zatím nenabídly ani jedno místo.

Výrazně nejvíce běženců v rámci systému převzala Paříž, celkem přes 1600 osob. Podle kvót na Francii ale připadá více než 18 tisíc lidí. Německo by jich mělo přijmout přes 27 tisíc, reálně tam z Itálie a Řecka přijelo jen okolo šesti desítek žadatelů o azyl.

V Berlíně, který dál řeší živelný příchod více než milionu běženců z minulých měsíců, navíc politici začínají hovořit o možnosti vracení uprchlíků zpět do Řecka. Tedy do první země, ve které vstoupili na půdu EU a která by proto podle dosavadní právní úpravy měla žádosti o azyl řešit. Návraty do Řecka přitom Němci kvůli nevyhovujícímu řeckému azylovému systému zastavili v roce 2011, tedy dávno před migrační krizí.

Mluvčí komise Natasha Bertaudová ale tento týden připomněla plán unijní exekutivy, který počítá s plnou obnovou fungování evropského azylového systému do konce letošního roku.

Analytik Pascouau ovšem doporučuje pečlivě poslouchat projev předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera za týden v europarlamentu. Juncker poslance osloví s každoročním projevem o stavu EU. "Pokud se komise rozhodne ten mechanismus opustit, nejspíš by to oznámil při této příležitosti," míní Pascouau.

O migraci budou také hovořit prezidenti a premiéři 27 zemí EU na neformální schůzce 16. září v Bratislavě.